Jaká největší úskalí a překážky z hlediska marketingu a PR ve vašem centru vnímáte?

V posledních pár letech došlo k poměrně rychlému, a hlavně dynamickému vývoji online nástrojů a kanálů marketingové komunikace. Online se i díky COVID-19 stal po dobu pandemické situace a lock downu hlavním komunikačním kanálem Centra Hi-LASE. Ne všechny aktivity se ovšem do online prostředí dají převést, a ne všichni jsou připraveni na využívání potřebných programů a aplikací. Tady se dostáváme k otázce financí spojených s marketingem a PR, která je pravděpodobně ve všech vědeckých institucích podobná. Ačkoliv je
popularizace vědy důležitá, primární je výzkum, který je financován z vědeckých projektů a grantů, přičemž ne vždy se s náklady na marketing počítá. To se týká většinou menších nebo krátkodobějších projektů, kdy v rozpočtu chybí položka pro marketingové výdaje, jako jsou například výdaje spojené s tvorbou vizuální identity a následným promem projektu.

Proč tomu tak je?

Z mého pohledu zde dochází ke střetu zajetých, historických procesů a řekněme starého vnímání PR a jeho aktivit s novými potřebami popularizace vědy a s tím související změnou marketingové a komunikační strategie. To, co stačilo dříve, již nestačí. Dnešní doba je dobou digitálního marketingu. Je kladen velký důraz na obsahový marketing, webové stránky, video a email marketing a vhodnou formu brandingu. Využívání SEM (SEO, PPC) a SMN je denním chlebem všech „markeťáků a píáristů“. Pro vhodný způsob komercializace produktů je
pravidelná online kampaň téměř nutností.

Jsou vědecké instituce připraveny na digitální marketing a s ním spojené náklady i z hlediska rozpočtů?

Pokud mají být vědecké úspěchy a nové produkty zaznamenány širokou i odbornou veřejností, je třeba tomu komunikační mix přizpůsobit. To se z hlediska PR a marketingových oddělení děje, nicméně strůjci budgetu při jeho plánování „jedou pořád ještě podle dříve vyjetých kolejí“ a marketingové náklady do rozpočtů nezahrnují, nebo je zahrnou v minimální výši, která neodpovídá dnešní realitě. Dalším důvodem je samotné vědecké prostředí, kdy mnoho vědců včetně vedoucích pracovníků moderní online komunikační nástroje nemá rádo a necítí potřebu, aby informace o výsledcích experimentů nebo články a publikace byly promovány například i na sociálních sítích. Na druhou lze do jisté míry využívat free nástroje, a je to cesta, kterou lze po nějakou dobu jít. Ale pak přijde okamžik, kdy už to z nějakého důvodu nestačí a investice je nutná.

Můžete uvést konkrétní příklady, kdy vám marketing a PR přineslo konkrétní užitek?

V průběhu roku se nám díky aktivnímu přístupu k sociálním sítím, podařilo zvýšit povědomí o Centru HiLASE, nejen z hlediska popularizace vědy a úspěchů našich vědeckých týmů, ale i z hlediska HR marketingu a employer brandingu. S tím souvisí i velký nárůst počtu followerů na našich profilech, stejně tak i vyšší zájem o vědecké pozice. Dalším úspěchem bylo zavedení CRM a rozesílkového systému. Pravidelně tak prostřednictvím HiLASE News informujeme vybrané cílové skupiny o novinkách, vědeckých úspěších, publikacích, eventech a dění v našem centru. Za zásadní úspěch považuji rozvoj našich webových stránek, které jsou nyní připraveny nejen na B2C ale i B2B komunikaci. Jsou obohaceny o důležité sekce a informace jak pro odbornou a širokou veřejnost, tak i pro rozvoj komerční a vědecké spolupráce.

Jak ve vašem centru postupujete v oblasti PR a marketingu? Máte dedikované zdroje na tyto aktivity?

Jak jsem již naznačila, přímo dedikované zdroje tzv. marketingový budget nemáme. Přála bych si, abychom měli pro PR a marketing samostatný rozpočet, ze kterého bychom mohli čerpat finanční zdroje nejen například na různé akce pro veřejnost, ale i pro online kampaně, SEO, PPC, web development, reklamní předměty nebo pořízení potřebných zařízení. Pokud je v rozpočtu projektu položka související s marketingovými výdaji, je náklad čerpán odtud. Samozřejmě je třeba brát v úvahu i samotné atributy projektu – dobu trvání, lokální/mezinárodní, zaměření, rozfázování, povinnou publicitu apod.

Jak vnímáte roli sociálních sítí a prezentace zde s ohledem na aktivity a výzkum vašeho ústavu?

Asi jako každý ústav, i my máme vytvořenou strategii pro sociální sítě, kterou aplikujeme v rámci našich profilů. Z hlediska komunikace vědeckých výsledků a komercializace produktů a služeb je pro nás nejvíce relevantní LinkedIn. Naleznete nás i na Twitteru, Facebooku a zkoušíme Instagram. Myslím si, že i pro vědu platí ono známé „kdo není na sociálech, jako by nebyl“. Jen je třeba myslet na způsob komunikace, cílovou skupinu, relevantní obsah a správné načasování.

Ve srovnání s jinými obdobnými institucemi si vedete jak? Kde vidíte největší prostor pro zlepšení?

Doteď jsem povídala o externí komunikaci, nicméně důležitá je i ta interní. Prostor pro zlepšení a zároveň i výzvou je vývoj a implementace intranetu, který jiné ústavy v rámci AV ČR již mají. Vzhledem k velikosti a počtu zaměstnanců Centra HiLASE, je na čase, abychom měli společný virtuální prostor, kde všichni naleznou důležité informace na jednom místě.

Jak využíváte podpor SIC a dalších podobných institucí ve vztahu k vašemu ústavu?

Letos jsme byli úspěšní ve středočeském programu Kreativní vouchery pro výzkumné organizace. V rámci projektu “Zkvalitnění komunikace a marketingu v Centru HiLASE s cílem lepší publicity a komercializace” došlo k radikálním změnám na našich webových stránkách. Byly doprogramovány zbrusu nové sekce pro produkty, publikace, patenty, historické milníky včetně aktivních prvků a zcela nových funkcionalit. Pro zatraktivnění informací pro potenciální zájemce o zaměstnání, došlo k podstatné změně podstránky Lidé, do které byla implementována
organizační struktura Centra HiLASE včetně napojení na databázi kontaktů nebo úprava části Benefity. Pro zvýšení publicity a představení Centra HiLASE jsme vytvořili virtuální video prohlídku. V době COVID-19 a s ním souvisejících hygienických nařízení tak dáváme možnost “nahlédnout” do Centra HiLASE těm, kteří se k nám z těchto či jiných důvodů (vzdálenost, čas apod.) nemohou přijet podívat. Jsem vděčná za možnost tohoto druhu finanční podpory, bez které by update webu v tak velkém rozsahu, stejně tak ani natočení virtuální video prohlídky nebylo možné. Kontinuální rozvoj webových stránek je právě jednou z položek, která by v marketingovém rozpočtu neměla chybět.

Zahrnujete marketingové výdaje do rozpočtů vašich projektů? V jaké výši?

Jak jsem již zmiňovala, vždy záleží na konkrétním projektu a způsobu jeho financování. Pokud jsou marketingové náklady v rozpočtu zaneseny, jedná se téměř vždy o částky pro pokrytí těch nejzákladnějších PR aktivit a odrážejí se v nepřímých nákladech projektu. Zároveň je třeba říci, že u všech projektů a grantů, nejen u těch velkých a mezinárodních, je po příjemcích dotací požadovaná tzv. povinná publicita. Ta je součástí smlouvy a má jasně definované body, které je třeba splnit a následně doložit. Obecně řečeno, jakákoliv publicita projektu by měla být především v zájmu výzkumné instituce samotné, vždyť správně cílená propagace výsledků např. evropského projektu, může přilákat zajímavé investory, usnadnit získání dalšího projektu nebo třeba zprostředkovat přizvání do nových mezinárodních kolaborativních projektů. Z hlediska dopadu na employer branding se pak jedná o zvýšený zájem kvalitních studentů a postdoktorandů o vypsané vědecké pozice.

Z toho, co říkáte je patrné, že marketing si děláte interně, považujete to za efektivní? Pomýšlíte někdy na externí řešení?

Z mého pohledu, musí být každý „markeťák“ něco jako brouk Pytlík, a to zejména ve vědecké instituci. Každý z nás by se měl orientovat alespoň částečně v online i offline. V našem týmu jsme tak všichni z části „píáristé“, redaktoři, „kopíci“, „evenťáci“, grafici, překladatelé, specialisté na sociální sítě, webaři, kameramani a fotografové. Naše znalosti a dovednosti se krásně doplňují a v této chvíli jsou dostačující pro komplexní fungovaní PR a marketingu Centra HiLASE. Zároveň se dá říci, že díky tomu také společně rosteme a rozšiřujeme naše hard
i soft skills. Z pohledu objemu aktivit zatím necítím potřebu pomoci externí marketingové agentury.

Znáte ze zahraničí z vašeho oboru nějaké zajímavé příklady, kdy marketing a PR pomáhají dané pracoviště zviditelnit?

Ze zahraniční se mi líbí aktivity a kampaně, které vede Dave MacLellan z AILU, a to zejména na LinkedInu. Krásně pracuje s followery, efektivně využívá možností LiN a zajímavě informuje o aktivitách AILU v oborových skupinách. Inspirující je pro mě i Carlos Lee z EPIC a způsob, jakým promuje eventy. Obecně si myslím, že za zviditelněním jakéhokoliv pracoviště nebo firmy stojí nejen PR a marketing, ale i řekněme souznění, spokojenost, loajalita a aktivita vědců a ostatních kolegů. Pokud všichni vidí a znají společnou strategii a cíl, táhnou za jeden provaz, využívají word of mouth, sdílení na sociálních sítích apod., popularita zákonitě roste. Jak se říká, největším kapitálem a zároveň i konkurenční výhodou každé firmy jsou lidé. A já dodávám, že spokojený zaměstnanec udělá mnohem větší a efektivnější promo, než například neosobní nabídka služeb zaslaná e-mailem, která je vnímána jako spam.

Jak pak tyto aktivity fungují v konkurenčním boji o grantové a projektové finance?

Vliv marketingových a PR aktivit v rámci konkurenčního boje o grantové a projektové finance je v dnešní době považován za zásadní. To dokládá i fakt, že šíření, propagace a využívání výsledků je jedním ze stěžejních témat dotační politiky evropského rámcového programu Horizont Evropa (#HorizonEU). Jako jeden ze způsobů měření dopadu vědy na společnost, vědeckou obec a průmysl je využíván aktivní monitoring. Nově je tak podmínkou pro přidělení dotace i vypracování Plánu šíření, propagace a využití výsledků. Pokud bych si mohla zavěštit z křišťálové koule, tak kvalitní PR a marketing bude mít jednu z hlavních rolí při žádostech o grantové a projektové finance. Pokud výzkumné ústavy a instituce nebudou dostatečně aktivní v rámci popularizace projektů a vědeckých výsledků, jejich šance na získání financí budou klesat, stejně tak jako bude klesat i zájem potenciálních investorů či partnerů pro nově vznikající vědecké či komerční projekty.

Centrum HiLASE

Špičkové výzkumné centrum, jež propojuje excelentní vědecké výsledky s požadavky průmyslu, a tím poskytuje inovativní laserové technologie a řešení přinášející přímý užitek pro ekonomiku i společnost. Centrum HiLASE je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, největšího ústavu Akademie věd České republiky, jehož program zahrnuje fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku a fyziku plazmatu.

Článek Rozhovor: Marie Thunová se nejdříve objevil na Idealab.

1. Peníze

Na ně se musí myslet předně i s předstihem. Grantové projekty mají většinou výstupy v řádu let. Proto je důležité na peníze na marketing a PR myslet při samotném psaní grantu. Počítat s tím, že za tři roky vznikne potřeba 100 tisíc korun na web, (který však bude v hodnotě 80 tisíc díky 21% sazbě DPH).

2. Reference

Koho oslovit? Poptejte se kolegů z jiných institucí, hledejte takovou marketingovou agenturu, která má zkušenosti s podobnými klienty. Klíčové je, aby vám projektový manažer seděl. Vyhledávejte toho, kdo je vám například věkově blízký. Například mladému kreativci hůře porozumíte, starší bude mít větší pochopení, což platí i naopak.

3. Role SIC

Obraťte se na Středočeské inovační centrum, to mimo jiné dokáže pomoct i v tomto případě. Kontakty na odborníky ze SIC naleznete na webu www.s-ic.cz. Najdou za vás agenturu, která vám bude vyhovovat.

4. Termíny

Na první schůzce si s vybraným partnerem stanovte nejdůležitější body: představu, cíl, rozpočet a termíny. Podepište smlouvu. Netřeba připomínat, že například grantové termíny jsou nepřekročitelné, a tudíž je v zájmu obou stran je znát. Například web plný videí se za dva poslední měsíce nevykouzlí, a e-book vám za týden také nikdo nenapíše.

5. Spolupráce

Práce je zadaná v rukou odborníků a vy se jen nemůžete dočkat, až si poprvé spustíte nové webovky. Až tak jednoduché to není. Počítejte s tím, že to minimálně jednoho člověka u vás v týmu časově zatíží. Vyberte toho, kdo má přehled v dané problematice a kdo bude komunikovat s agenturou. Spolupráce zajišťuje kvalitní dílo a nevychýlení se od vašich představ.

6. Školení & licence

Termíny se dodržely, práce je odevzdaná. Krásné fotografie kolují kancelářemi, každý kolega si pouští nová videa. Nastává čas loučení? Kdepak, důležité je předání dokumentace a školení. Pokud šlo o elektronické výstupy, musí dojít k předání a zaučení obsluhy, (pokud jste si s agenturou ve smlouvě nedomluvili vzdálenou správu těchto technologií). Pozor si zejména musíte dát na termíny a expirace různých webových licencí a licenčních smluv na fotografie. Fotografie je autorské dílo a o jeho nakládání hovoří autorská smlouva. Některé fotografie nesmíte upravovat, jiné si lze koupit na pár let, nebo jednou provždy.

7. Udržitelnost & aktualizace

S udržitelností produktů, za které jste si zaplatili, úzce souvisí předchozí školení. Například zaškolení obsluhy webu je klíčové pro jeho budoucnost a předchází jeho zbytečné předčasné smrti. Jak to myslíme? Navrhne se web, předá se do užívání a pokud ho nikdo neaktualizuje, či neví, jak na něj přidávat články, stává se z něj mrtvá platforma. Aktualizace kvalitního produktu jsou i ve vašem zájmu, vydrží vám mnohem déle a „zaplatí se“. Navíc je v grantech většinou stanovená podmínka udržitelnosti na 5–10 let. Rozvíjet nebo po skončení projektu vypnout, jiná cesta není.

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu VI. se nejdříve objevil na Idealab.

1. Stavba webu

Cena za kvalitní webové stránky ve WordPressu od profesionální agentury se pohybují okolo 100 000 Kč. Před 3 lety Idealab vytvořil pro Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu při ČVUT vlastní web ricaip.eu. Tento web vyšel výzkumníky přibližně na 80 000 Kč (bez DPH). Řekněme si, co za cenou stojí. Za stavbou webu je vždy minimálně grafik a programátor. Následně mohou spolupracovat editoři a redaktoři na vytváření samotného obsahu. V ceně se také odrážejí náklady na hardware a různé licence. Samozřejmě
závisí na rozsahu stránek a textů, struktuře či počtu jazykových mutací. Na pozici grafika si demonstrujeme, co se skrývá za jednotlivou profesí.

Odborník platí za specializované editory a programy, fotobanky, písma, webové šablony, licence pro fotografy… ano za to vše se platí. Nicméně za grafikou či designem určitého produktu nestojí jen čas, který člověk vysedí u počítače. Jsou to také roky studia na střední nebo vysoké škole, individuální vzdělávání včetně návštěv výstav odborných přednášek a workshopů, nebo praxe v oboru. Jsou to navíc desítky nevyužitých skic a zkoumání slepých uliček, které zdánlivě nikam nevedou. To lze analogicky aplikovat i na ostatní v týmu, kteří sedí třeba v jedné kanceláři, jejíž provoz a účetnictví tvoří náklady jako u každé jiné firmy.

2. Tiskoviny

Rozumíme tím jakékoli tiskoviny, jakými mohou být časopisy, brožury, knihy, nebo menší počiny jako letáky, pozvánky atp. Plnohodnotný produkt za sebou skrývá redaktora, korektora, sazeče, grafika a produkci. Plus se nemůže opomenout spolupráce s tiskárnou a jejich zaměstnanci. Je třeba počítat, že jazykové mutace nebo překlady se promítnou zásadně na ceně. Cenu tvoří samozřejmě rozsah, počet stran, barevnost, styl vazby či obálky, případné práce s grafy a obrázky, korekce, nebo různé varianty produktu.

Kvalitní grafický návrh brožury o 16 stranách, na kterém se pracuje v týmu 4 lidí klidně 2 týdny (pokud jsou k dispozici kvalitní podklady), může vyjít například na 20-30 tisíc Kč.

3. Video

Video zaměstná minimálně 3 lidi, většinou však více (jejich počet si vynásobte stráveným časem). Kvalitní video má svého režiséra (vymýšlí koncept, scénář), kameramana a postprodukci, tedy střihače, grafika, nebo toho, kdo napíše či přeloží titulky. Dobré půlhodinové video vás může vyjít i na 100 tisíc Kč.

Pro vaši konkrétní představu, například video pro asociaci facility manažerů IFMA, vyšlo firmu na 45 tisíc korun. Jedná se o 12minutový vedený rozhovor s prezidentem české pobočky.

Druhým příkladem je krátký 2,5minutový rozhovor natočený pro Českou zemědělskou univerzitu, ten akademiky stál 12 tisíc Kč.

Takto prosím netočit!

Na konkrétním příkladu vám ukážeme, co vše lze v propagaci zkazit. Je nám líto, že to demonstrujeme na videu z dílny Fakulty umění Ostravské univerzity, která vyučuje právě vizuální komunikaci. Video, které má v prvé řadě zaujmout uchazeče o studium, svým zpracováním spíše odradí, než naláká. V prvé řadě to vypadá, že fakulta nemá ani základní natáčecí vybavení (což si vzhledem k jejímu zaměření nemyslíme). Nestabilní kamera, hlas nahrávaný do mobilního mikrofonu a překrývání formátů, působí nejen neprofesionálně, ale až absurdně. Volba místa je v souvislosti s propagací konkrétní fakulty nepochopitelná – proč se nenatáčí v prostorách školy? Místo toho je fakulta představena na balkoně s omšelým pozadím starého činžáku, pokud autor zamýšlel okořenění videa venkovními šumy, vsadil na jistotu. Důležitá je i vizáž moderátora, v tomto případě působí neprůsvitné černé brýle a nevyžehlená košile přímo diletantsky. (Někdy se vyplatí volba najatého herce, člověka, který má přirozený a zajímavý přednes.) Obecně tato prezentace postrádá samotný základ – a to režii a koncept, tomu dává za pravdu i fakt, že název klipu neodpovídá tomu, co se z něj (ne)dozvíte.  Video lze shlédnou zde.

Chcete si zlepšit náladu? Sestavili jsem pro vás ty nejpovedenější promo videa českých univerzit:

Výběr nejpovedenějších promo videí českých univerzit II.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu V. – 2. část se nejdříve objevil na Idealab.

Přeceňovaný marketing? Kdeže!

O marketingu mnohdy kolují nepěkné zvěsti, a to že je přeceňovaný. Je to však práce, která je nejen časově náročná a kreativní, každý klient je unikátní a řešení je vždy šité na míru (často vycházející z analytiky tvrdých dat).
Slyšeli jste už o zaručené mzdě? Ta jednotlivým profesím garantuje mzdové minimum. Podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti konkrétní práce se řadí do 8 platových skupin. Tento ministerský výnos zařazuje tvorbu celkových marketingových strategií a prognóz do 7. skupiny k tvůrčím systémovým pracím, například vedle programátora, architekta či zubaře. Vědecký výzkumný a vývojový pracovník patří do následné nejvyšší osmé platové třídy.

Předně je třeba podtrhnout, že marketingové produkty jsou služby na míru, které zohledňují individuální potřeby a přání zadavatele. Ten si předně musí definovat své požadavky a možnosti. Pokud se tedy obracíte na marketingovou agenturu, je velmi vítaná alespoň hrubá představa o tom, co vaše instituce chce a čeho tím potřebuje dosáhnout.

Struktura ceny

120 tisíc korun za vytvoření webovek? 90 tisíc korun za grafický vizuál nebo správu sociálních sítí? Nebo dokonce 200 tisíc „jen“ za logo? Takové částky mohou na někoho působit nepřiměřeně. Ano, jsou vysoké (a to jsou mnohdy ještě mnohem vyšší!), ale měli bychom se ptát „proč“. Protože za čísly se toho skrývá více než dost. Pojďme se tedy podívat, co všechno si pod nimi představit, pak se vám budou sumy jevit jako přiměřené.

Obecně má struktura ceny pestrou skladbu a nelze ji vyjádřit pouze hodinovou sazbou daného specialisty. Platí se nejen za čas, ale i za náklady na vybavení a techniku. Nesmíme však opomenout hodnotu vzdělání (včetně jazyků), specializace, zkušeností nebo také renomé či značky dané agentury. Pokud chcete, aby výsledek stál za to, musí na zadání pracovat vždy tým! Levná, v drtivé většině nekvalitní řešení mohou být „spíchnuta“ na koleni jednoho (byť) odborníka, nicméně výsledek se s týmovou prací nedá srovnat.

V týmu má každý na starosti svou část, které bezvadně rozumí, a nadto zde probíhá neustálá kontrola a při tvorbě nezřídka vyvstávají nové a nové „zlepšováky“. I tak není práce hotová lusknutím prstu. I když mají všichni zajeté postupy a pomáhají nám stále se zlepšující softwary, je třeba připomenout, že je každý produkt šitý na míru a každý klient je jedinečný. Pravda je taková, že práce trvají vysoké desítky a stovky hodin.

S nebo bez?

Myšleno je DPH. Někomu se to může zdát jako zbytečná informace, ale po mnoha zkušenostech, které nás utvrdily v opaku, na to musíme upozornit. Cenové nabídky se uvádějí bez daně z přidané hodnoty. Proto je v rozpočtu potřeba myslet i na klasických 21 % navíc. Pokud tedy máte například na web vyčleněno 100 tisíc, můžete za ně dostat stránky v hodnotě 80 tisíc Kč. Sazba 21 % platí pro elektronické produkty, pro knihy a jiné tištěné publikace, které slouží pro propagaci nebo reklamu firmy nebo produktů, nebo které obsahují více než 50 % plochy reklamu. Patří sem např. katalogy zboží a firem, ale také výroční zprávy, a to i v případě, že mají přidělené ISBN. Do obou snížených skupin sazeb DPH tj. 15 % a 10 % spadají různé druhy tiskovin, v obou případech však nesmí podíl reklamy překročit 50 % plochy.

Ve druhé části článku představíme konkrétní příklady marketingových produktů a jejich cenotvorbu.

Marketing vědy a výzkumu V. – 2. část

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu V. – 1. část se nejdříve objevil na Idealab.

Docházejí síly?

Až na malé výjimky, které představují velké ústavy, nemají výzkumné ústavy či různé vědecké instituce vlastní síly na systémové věnování se propagaci své práce. Schválně, která instituce v oboru má tabulkové místo s názvem „Marketing a komunikace“? My totiž nejčastěji zaznamenáváme odpověď „my na to nikoho nemáme“. Obvykle tuto práci obstarávají asistenti, IT oddělení, něco málo ředitelé, nebo ti „kdo k tomu mají blízko“. Což odpovídá výsledkům, tedy pokud nějaké vůbec jsou. Tito lidé to v zásadě neumí, což se odráží na stráveném
čase (mzdě) i autorovu nízkému uspokojení z práce. V zásadě by bylo nejlepší, kdyby se na taková místa myslelo dopředu. Na druhou stranu napnuté rozpočty institucí mluví proti. Co s tím? Ve Středočeském kraji se nachází řešení! Nemusíte disponovat vlastními esy, či lepit marketingové strategie na koleni. Středočeské inovační centrum (SIC) dokáže zprostředkovat kontakt na profesionální marketingové agentury, které mají zkušenosti ze spolupráce s vědeckými institucemi různého zaměření.

Spolupracujme s profesionály

Toto heslo se dá uplatnit na mnoha frontách. V marketingu to však platí obzvlášť. Marketingovou agenturu tvoří tým profesionálů, kteří pro své klienty tvoří produkty přímo na míru. Oslovit je lze na přímo nebo právě skrze SIC, které vás propojí s vhodnou kreativní marketingovou agenturou. Ale pozor, první schůzkou s vyjasněním si zásadních věcí, jako je představa, cíl a rozpočet, to nekončí. Ani zdaleka. Nechceme vás strašit, ale pokud se má dílo zadařit, je potřeba myslet na to, že vám i toto externí řešení časově zatíží váš tým. Doporučujeme vám určit jednoho „styčného důstojníka“, nemusí to být nutně ředitel, stačí mít vhled do projektů, znát souvislosti a „být na příjmu“.

Peníze plánovat dopředu

Někdy se stává, že si instituce uvědomí, že na agenturu vlastně nemají peníze, respektive v rozpočtu chybí jakákoliv vhodná vyúčtovatelná položka. Typicky se peníze shání formou grantů. A právě už při jejich psaní se musí myslet na propagaci daných projektů. Ta může mít různé podoby, tudíž i ekvivalentní hodnotu. Mají na projekt upozorňovat a propagovat jeho výsledky webové stránky? Jak se o úspěchu projektu dozví odborná / široká veřejnost? Natočíme video nebo vydáme brožuru? Jak se píše tisková zpráva, a kudy se dostat do médií?
Pokud se na začátku výzkumného projektu nepočítá s propagací, peníze se špatně shání a marketing a PR se „lepí“ skrze různé dohody. Stačí málo – myslet dopředu. Jen takové okolnosti mohou dovolit vzniku kvalitních (a velkorysejších) výstupů. Najměte si profesionály, ušetříte síly i peníze, jen nezapomeňte na to, že vám to nějaký ten čas také vezme.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu IV. se nejdříve objevil na Idealab.

Jak funguje hodnocení v oblasti vědy

Hodnocení vědy má velký význam a můžeme dokonce tvrdit, že nám určitým způsobem nahrazuje trh. Komerční sféru včetně marketingu řídí trh (cenotvorba, konkurence), ale ve vědě, respektive v základním výzkumu ceny neexistují. Je zde však hodnocení, které trh nahrazuje. Tím se tvoří systém, který je dobře řiditelný a funkční. Můžeme tedy říci, že bez kvalitního hodnocení není efektivní ani věda a výzkum.

Hodnocení má i své institucionální opodstatnění. Bez něho nemůžou být výzkumné organizace příjemci státní podpory. V současnosti platí Metodika 17+, vypracovaná v roce 2017 Radou vlády pro výzkum a vývoj a inovace (RVVI).

Metodika M17+ staví na principech:

• Zohlednění rozdílností výzkumných organizací a specifik jednotlivých oborů. 
• Používání nezávislého recenzního řízení v hodnotícím procesu.
• Hodnocení v národním i mezinárodním kontextu ve třech úrovních podle konkrétních účelů výsledků.
• Rozdělení výzkumných organizací na tři segmenty (vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a resortní výzkumné organizace).
• Posuzování kvality organizací v 5 hodnotících modulech (M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 – Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce).

Zdroj: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, Úřad vlády České republiky

Jednotlivé moduly využívají bibliometrickou analýzu, vzdálené recenze či posouzení odborným panelem. Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus, což jsou největší citační a abstraktové databáze recenzované literatury na světě. Mezi základní bibliometrické ukazatele patří Article Influence Score (WOS), který zohledňuje kvalitu a původ citace. Nejde tedy jen o kvantitu. Právě problémem české vědy je malá soustředěnost na výstupy ve špičkové kvalitě (I. decil).

Na základě vybraných ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:

• I. decil tj. 10 % „nejlepších“
• I. kvartil tj. 25 % „nejlepších”
• IV. kvartil tj. 25 % „nejhorších“

Výsledky výzkumu v České republice se sbírají, hodnotí a zapisují do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Metodika RIV definuje jednotlivé druhy výsledků vědecké práce (např. článek, patent, prototyp, software, uspořádání výstavy ap.) a následně přidělí body za jednotlivé výstupy. Rejstřík slouží jako zdroj informací o výsledcích vědy a výzkumu v ČR pro širokou veřejnost. To jen potvrzuje fakt, že ČR disponuje velmi dobrou datovou základnou, problém však nastává s následnou analýzou dat a ziskem relevantních informací.

Marketingová analytika aneb jsme si blízcí

Jak jsme psali výše, bez kvalitního hodnocení není efektivní vědy. Analogicky můžeme říci, že bez kvalitní analýzy není účinného marketingu. V komerční sféře platí pravidlo umět se prodat. Prodává správné porozumění trhu včetně konkurence, a co hlavně – potenciálních klientů. Jako využívá věda různé citační ukazatele, i marketing má své metriky. Jimi například měří popularitu webu, počet kliknutí na stránku/produkt nebo dosah sdělení (televizní reportáž, post na sociálních sítích aj.). Nejvyužívanějším nástrojem, který umožňuje vlastníkům webových stránek získávat statistická data o uživatelích vlastního webu je Google Analytics.

Jak a co měřit na vašem webu I.

Díky této službě je možné sledovat historickou i současnou návštěvnost webu, chování a vlastnosti uživatelů (například přes kterou stránku k vám přišli, z jakého města pocházejí, do jaké patří věkové kategorie). Dále se může analyzovat množství prodeje nebo míra konverze. Porozuměním a správnou konfigurací si s těmito nástroji lze „hrát“ ve svůj prospěch. Za tím však nehledejme nic sobeckého. Marketingová propagace výzkumné organizace k širší veřejnosti i k odborným kruhům přináší samá dobrá „Pé“ – povědomí, porozumění, peníze i pověst.

Věda v prime time

Nebude složité si vzpomenout, jaká témata vévodila médiím v posledním roce. Nebyla to společenská témata, byla to čistá věda! Každý den jsme se dozvídali o postupu vědců celého světa, kterak vyvíjí léky a vakcíny, využívají nanotechnologie… A na druhé straně na nás mířilo nespočetné množství komentářů epidemiologů, sociologů, demografů a jiných, které se opíraly o tvrdá data a analýzy. Ano, věda hrála prim, a právě jí můžeme poděkovat za mnohé. Připomeňte si, jak loni tým vědců z ČVUT zachránil nemocnice při nedostatku klíčových FFP3 respirátorů – v rekordním čase navrhli své vlastní. Můžete se podívat, jak to příkladně Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu (RICAIP) prezentuje na svém webu v sekci mediální výstupy. „Chlubit se“ tím, co umím, to je to, o co nám společně jde. Jinými slovy, zdravě se prezentovat a nadchnout právě ty, které si určíme.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

4. díl: Marketing vlastními silami nebo outsourcing?
5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu III. se nejdříve objevil na Idealab.

Ukážeme si, že i vědecké instituce mohou těžit ze svého kvalitního marketingu, jenž vytváří takovou image, která inspiruje a zaujme širší veřejnost.

Důležitost marketingu ve vědě a výzkumu

V minulém dílu našeho seriálu jsme vysvětlovali, proč by měla být správná komunikace vědy naprostým základem v prezentaci a propagaci vědeckých pracovišť. V tomto díle vám na konkrétních příkladech představíme, jak online komunikovat vědecké výstupy. Pod mnohými z nich jsme podepsaní.

Primárním krokem v sebeprezentaci je kvalitní web, to by měla být taková startovní čára k úspěšnému oslovení vámi vybraného publika. Různé skupiny vyžadují různé úrovně zjednodušení a přizpůsobení. A toho je třeba se bát. Jako se například o DNA přirozeně učí na základní, střední a vysoké škole v různých stupních obtížnosti, i marketing vědy se přizpůsobuje svému posluchačstvu a tím si tvoří povědomí u veřejnosti i svou dobrou pověst.

Na konkrétních příkladech vám ukážeme, jak lze využít online svět ke svému užitku. Kromě webových stánek, různých online projektů a výstupů jsou svébytným tématem videa. Minule jsme zhodnotili ta, která propagují české univerzity. Podívejte se například na nejlepší videa propagující přírodovědné a technické obory.

Příklady dobré praxe

Aktivní komunikaci směrem k aplikační sféře i veřejnosti vede mezinárodní centrum RICAIP (Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu). Pro tuto specializovanou platformu dvou českých a dvou německých výzkumných institucí jsme před třemi lety vytvořili webové stránky https://ricaip.eu.

Komunikace probíhá například skrze aktuality a články. Najdete zde i velmi potřebnou sekci pro média, včetně press kitu (podklady pro novináře), promo videí, mediálních výstupů centra nebo šablon ke stažení.

I takto může vypadat promo video, na kterém ředitel vědeckého centra vysvětluje široké veřejnosti poslání a cíle jeho vědecké instituce.

Openscreen.cz jsou webové stránky, které jsme navrhli pro Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR. Web prezentuje národní infrastrukturu chemické biologie s technologickým zázemím pro základní výzkum v této oblasti. Poskytuje také otevřený přístup (tzv. open access) pro české i mezinárodní uživatele.

Webová platforma czechlasers.cz má naopak vzdělávací ambice. Dozvíte se zde vše o laserové technologii a to navíc prostřednictvím tří úrovní “obtížnosti”. Díky nim se dostanete k článkům, videům či jiným vzdělávacím materiálům, které odpovídají vašemu věku, zájmu či vzdělání. Vzdělávací portál vznikl ve spolupráci center HiLASE a ELI Beamlines z Dolních Břežan, záštitu mu dala Akademie věd ČR.

Mnohá videa je možné využít jako vzdělávací pomůcky ve škole.

Dobrým příkladem, jak komunikovat s veřejností i médii je Astronomický ústav AV ČR. To mohou prozradit i jejich webové stránky, které jsou opravdu živé. Nejde jen o jejich vzhled či aktualizaci, lákají ke vstupu pro svůj obsah i uvádění různých akcí pro širokou veřejnost. Zároveň zůstávají jednoduché a přehledné.

Věda má široké spektrum působnosti, daří se komunikovat nejen špičkové technologie, ale i humanitní obory. Příkladem může být Sociologický ústav AV ČR, pro jehož specializované pracoviště na podporu genderové rovnosti ve vědě jsme navrhli web https://genderaveda.cz.

Posledním naším projektem, který vám představíme, je příklad komplexního vizuálního stylu včetně webu a sborníku pro mezinárodní kongres European Association of Environmental and Resource Economists (EAERE)

Kongres environmentálních ekonomů

Tato práce vznikla v Idealabu už před devíti lety, nebojíme se však říci, že by obstála i dnes. Komplexní vizuální styl, webové stránky, sborník a další grafické prvky pro významnou mezinárodní konferenci byly tehdy vítaným oživením vědeckého sympozia, které proběhlo v Praze.

Projekty SIC

V projektu Superhrdinové představuje SIC prostřednictvím série videí vědu a výzkum Středočeského kraje. Videa představují úspěšné projekty a počiny jednotlivých výzkumných organizací prostřednictvím reálných vědeckých pracovníků, kteří se podíleli na unikátním výzkumu. Videa jsou profesionálně zpracována a komunikují jazykem pochopitelným širokou veřejností.

Projekt Okno do budoucnosti je interaktivní výstava o unikátních objevech, vynálezcích a špičkových vědeckých pracovištích na území Středočeského kraje. Představuje fascinující pohledy do lidského těla, nejsilnějšího laseru na světě, technologii na přeměnu vody ze vzduchu, jaderného reaktoru a vzdáleného vesmíru. Stejně tak přestavuje praktické aplikace výzkumu špičkových vědeckých a vývojových pracovišť ve středních Čechách. Tento projekt hravou a srozumitelnou formou o objevech, které změní svět, motivuje studenty a širokou veřejnost nahlédnout do tajů vědy a unikátních objevů.

Oba projekty, jak série videí Superhrdinové, tak virtuální realita projektu Okno do budoucnosti si kladou za cíl zaujmout nejen veřejnost, ale i mediální a novinářský svět s cílem poskytnout jim vhled a povědomí o světové vědě a objevech realizovaných ve Středočeském kraji. Jsou cestou, jak zaujmout nejen veřejnost, ale i mediální a novinářský svět a díky tomu budovat povědomí.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

3. díl: Jak funguje hodnocení vědeckých výstupů & marketingových kampaní
4. díl: Marketing vlastními silami nebo outsourcing?
5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jak správně nastavit online komunikaci a web vědecké nebo výzkumné instituce?
Jak dostat výsledky své práce do světa?
Rádi vás provedeme možnostmi marketingu vědy a výzkumu.
Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476.

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí. www.s-ic.cz

Článek Marketing vědy a výzkumu II. se nejdříve objevil na Idealab.

Idealab pracuje pro vědecké instituce

Jako agentura specializovaná na marketing s vysokou přidanou hodnotou a podrobnou znalostí odborné problematiky jsme součástí několika výzkumných a to i poměrně rozsáhlých projektů v oblasti vědy a výzkumu.

Již před několika lety jsme pracovali pro různé výzkumné a vědecké instituce (RICAIP, ČVUT, Sociologický ústav AV ČR, ale i Umělecko-průmyslové museum v Praze), získali jsme zkušenosti a znalosti, jak postupovat ve vědeckém prostředí.
V tomto seriálu budeme sdílet nejen své poznatky, na konkrétních projektech také ukážeme, jak postupovat. Seriál bude doplněný o sérii rozhovorů a videí, které náš tým nachystal se zajímavými lidmi z oblasti vědy a výzkumu.

Podpora Středočeského inovačního centra

Ve Středočeském kraji se nachází přes dvacet špičkových vědecko-výzkumných pracovišť s inovačním potenciálem a výzkumnou excelencí v řadě tradičních i zcela nových oborů. SIC mapuje jejich potřeby a vytváří programy pro jejich podporu a k posílení pozitivních dopadů na region.

SIC vyhledává příležitosti k propojení výzkumné a akademické sféry s průmyslem, podporuje přenášení vědeckých poznatků do praxe a propaguje jejich výsledky. Zapojuje vědce do mezinárodních projektů a napomáhá jejich růstu. Centrum také láká zahraniční kapacity na kariérní příležitosti v regionu a pořádá s nimi pravidelné meetupy, kterými jim pomáhá s prací a životem ve Středočeském kraji.

Aktuálně probíhá program – Konzultační podpora pro výzkumné organizace. Jedná se o expertní program, který výzkumným organizacím účinně pomáhá v jejich dalším rozvoji v oblasti interních procesů, diverzity, komercializace nebo ochrany duševního vlastnictví. Podpora je poskytována formou koučingu a mentoringu a lze ji získat také pro oblast zlepšování interní komunikace, marketingu nebo krizové komunikace.

Společně se Středočeským inovačním centrem jsme připravili příručku pro vědecké a výzkumné organizace Marketing vědy a výzkumu.

Komu je tento seriál určený

Jste ředitelé či pracovníci výzkumných ústavů, vedoucí týmů, nebo máte na starosti ve své vědecké instituci propagaci a komunikaci? Máte jednoduše co do činění s vědou a výzkumem a chcete komunikovat výsledky své práce nejen na vědeckých konferencích, ve sbornících a impaktovaných časopisech? Velkým tématem je také financování těchto “měkkých aktivit”. Odpovíme na otázky:

• Jak sestavit marketingový a PR rozpočet?
• Co zvládnout vlastními silami, co naopak outsourcovat?
• Co dělat, když žádný rozpočet na PR a marketing nemáte?
• Jak a na koho takovou komunikaci cílit?

Marketing a PR vědy je v současné době celosvětově stále skromně využívaným prostředkem. Důvodem je malé povědomí vědeckých center o široké paletě možností, které se dají implementovat do specifických podmínek vědy, která má právě na marketing i své speciální požadavky.

Prvotní nedůvěra organizací k něčemu cizímu, jako je marketing bohužel často vede k tomu, že je tato disciplína vnímaná jako zbytečné vyhazování peněz. Dále například panují u vedoucích pracovníků nebo ředitelů institucí pochyby ve smyslu “O čem by měla naše instituce vlastně lidem psát, vždyť věda nikoho nezajímá…” Přitom správná marketingová strategie dokáže odlišit vědeckou instituci od konkurence.

Marketing a PR dokáže vybudovat značku, se kterou lze vyrazit do světa a doma se současně stát atraktivním zaměstnavatelem s pozitivní image. Zprostředkovaně lze skrze správnou strategii dosáhnout na vyšší finanční prostředky, které vedou k větší stabilitě a sebevědomí organizace.

Nicméně marketing je také nástrojem, jak lidem nevšedně a jím blízkým způsobem dokázat a neustále vysvětlovat důležitost vědy pro běžný život. Vždyť právě výzkum, inovace a ekonomika založená na znalostech mají jasný dopad na (budoucí) konkurenceschopnost země, a tím na celkovou prosperitu a úroveň společnosti.

Pro koho připravovat marketing ve vědě?

Důležité je si definovat svůj cíl, a pro koho je výsledek vědecké práce určený, jinými slovy, komu svůj “produkt prodávám”. Marketing vědy dokáže pomocí originálních strategií identifikovat vhodné “publikum”. Tři hlavní cílové skupiny marketingu vědy jsou:

• aplikační sféra tj. průmysl a firmy (finance prostřednictvím prodeje technologií či know-how – licence, patenty),
• politici a vláda (přidělují finanční prostředky z veřejných peněz daňových poplatníků),
• veřejnost (daňoví poplatníci a případní mladí talenti ve VaV).

Čemu marketing ve vědě pomáhá?

Tak jako si firmy musí nalézt své místo na trhu (a udržet si ho!), tak by vaše instituce měla chtít umět kvalitně prezentovat výsledky své práce (odborné) veřejnosti – “prodat” je koncovým klientům a dostat je do médií. To znamená, že pokud výzkumné/vědecké pracoviště vytváří hodnotu, musí být svázáno s odpovídajícím obecenstvem, respektive s trhem. Společnost a tržní prostředí se nejen vlivem technologií vyvíjí závratnou rychlostí, proto je zaostávání za konkurencí velice rizikové. A pro výzkumné a vědecké instituce snad ještě smrtelnější. Přitom právě marketing ve vědě a výzkumu má své primární cíle jasně definované:

• Popularizovat vědu a výzkum.
• Přiblížit vědu a výzkum nejen odborné, ale i laické veřejnosti.
• Prezentovat výsledky vědy a výzkumu.
• Představit významné projekty a osobnosti vědy a výzkumu.
• Budovat image vědecko-výzkumných pracovišť a institucí.
• Komunikovat s okolním světem.

Právě mezi slabé stránky vědy v tuzemsku můžeme jmenovat nedostatečnou propojenost univerzit a výzkumných pracovišť s podnikatelským sektorem i státní administrativou. Českou vědu rovněž trápí malá citovanost vědecké práce v porovnání s ostatními vyspělými ekonomikami. Také skutečnost, že Česká republika je malým proexportním rybníčkem s nedostatkem přírodních zdrojů, naléhavě volá po nutnosti umět správně využít konkurenční výhody ve vývoji nových technologií a produktů. A právě teprve v ruku v ruce s odpovídající marketingovou strategií svůj potenciál využijete opravdu naplno.

Co se dále dozvíte v seriálu Marketing vědy a výzkumu

2. díl: Online komunikace vědy a výzkumu
3. díl: Jak funguje hodnocení vědeckých výstupů & marketingových kampaní
4. díl: Marketing vlastními silami nebo outsourcing?
5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Stáhnout příručku Marketing ve vědě a výzkumu

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa?
Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro Váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Důležitost marketingu ve vědě a výzkumu se nejdříve objevil na Idealab.

Pomocí propagačních videí lákají univerzity ke studiu na své škole (víc studentů totiž znamená i víc peněz od státu). Oproti klasické reklamě, jsou videa blízká mladým lidem, mají také velkou životnost a dosah. Zároveň platí, že čím originálnější video, tím větší potenciál virálního šíření a oslovení širšího publika. Díky klipům si lze snáze univerzity či jejich fakulty zapamatovat, přeci jen je dohromady v ČR 78 univerzit, z toho 26 je veřejných.

Vytvořili jsme výběr nejzajímavějších promo videí, napříč českými veřejnými univerzitami, která vybočují z řady a jsou dobrá i z marketingového hlediska. Videa představují průřez propagací různých škol či oborů. V druhém díle si představíme pouze promo přírodovědných a technických oborů.

Univerzitní město

Univerzita Palackého v Olomouci a její fakulty mají obecně velice zdařilou prezentaci. Webové stránky univerzitnimesto.cz nabízejí uživatelsky příjemné, jednoduché a chytré rozhraní. S YouTube kanálem to Olomouc opravdu umí, dokonce o sobě sami píší, že jsou nejsledovanějším videokanálem mezi vysokými školami v ČR.

Jejich hlavní promo video z loňského roku staví na milém dvojsmyslu ohledně lásky k městu a univerzitě. Zaujme jeho dynamika, kamera i příjemný hlas Kryštofa Hádka.

Olomouc vždy sázela na kvalitu zpracování videí, v roce 2010 se univerzita představila ve videu s originálním sledem čísel. Na to, že je 11 let staré, dokáže stále zaujmout. Skvělý propagační nápad jsou i kinospoty. U nich je důležité zvolit správné filmové přehlídky zaměřené především na mladé publikum. Mladší ročníky snad může zaujmout i tematika superhrdinů, kteří vytáhli v loňské první vlně do boje s koronavirem. Video bylo publikované již 19. března a hravou formou upozorňuje na bezpečné chování, které jsme v té době ještě zdaleka neměli zautomatizované.

Brněnská výzva

Masarykova univerzita v Brně má ucelenou video prezentaci pod názvem MUNICHALLENGE. Heslo “přijmi výzvu” nepodbízivou formou oslovuje nové uchazeče o studium. Právě na nepodlézavosti videa stojí, originální jsou ve své upřímnosti, jedno z nich začíná slovy “co kdyby vám jedna univerzita konečně řekla pravdu.” Jsou tak v kontrastu s předešlou kampaní MUNIVERSE, která spíše oslavovala studentský život a radovánky. Univerzitní vesmír unikátním způsobem představuje stránka followmasaryk.cz – takovou mapu univerzity a života s ní spojeného by snad měla mít každá škola!

Světový Baťa

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně je ve své prezentaci velice kreativní. Nejnovější půlminutové promo představila na konci minulého roku. Spot je svižný a svižně nabral již přes milion zhlédnutí.

Dost univerzit využívá ve svých materiálech své studenty, ne vždy je však výběr šťastný. I když jsou studenti laici, musí být před kamerou bezprostřední. Ve Zlíně se to povedlo. Zájemcům skupina studentů představí zlínské, a to nejen školní, vyžití. Další trik přispívající k popularitě videa je oslovení známé herecké tváře. Zlínská Fakulta multimediálních komunikací oslovila v roce 2018 Milana Štaindlera, který si pro fakultu střihl roli uměleckého pozéra.

Samostatnou kapitolou v prezentaci univerzit jsou videa mířící na zahraniční zájemce o studium. Zlínské International Stories jsou to nejlepší, s čím české vysoké školy přišly. Jednotlivé díly jsou milé, vtipné a nadčasové. Sestřih z nich si můžete pustit zde:

Univerzita severu

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem patří k našim menším univerzitám nicméně v roce 2018 překvapila svým svérázným videem, které představuje UJEP jako vysokou školu na znovuzrozeném severu – v kraji plném potenciálu. Nedat na první dojem, to je leitmotiv tohoto videa.

Barevná Ostrava

Ostravská univerzita již před 3 lety představila sérii videí pro své fakulty. Sází na výrazné barvy a “nečekanou” zápletku. Podívejte se jak se například vybarvila její pedagogická fakulta:

Mezinárodní VŠE

U Vysoké školy ekonomické vám představíme dvě videa mířící za hranice. První z nich láká zahraniční studenty ke studiu na fakultě managementu v Jindřichově Hradci. Video částečně připomíná reklamu na turismus v ČR, v cizině však historické kulisy mohou dobře zafungovat. Podobně tomu je i v případě videa z pražské VŠE.

Naše vybrané reference: videa a podcasty

– Podcast The World of OOOOX
– Profilové video Ateliér Kunc Architects
– Rozhovor o BIM: Boris Vološin / Cigler Marani Architects
– Prohlédněte si dosud natočené a publikované díly podcastu The World of OOOOX.
– Video k novému kancelářskému stolu Alfa UP
– Wellness centrum Egonovo

Kontakt

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Článek Výběr nejpovedenějších promo videí českých univerzit I. se nejdříve objevil na Idealab.