Cílem studie je pomocí makroekonomických a techno-ekonomických modelů vyhodnotit dopady unijního balíčku Fit for 55 na ČR a poskytnout tím expertní vstup do diskuse o nastavení domácích politik, které budou nejen plnit cíle balíčku, ale zároveň efektivně využijí růstový potenciál přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a současně zamezí zásadním negativním sociálním dopadům.

Hodnocení dopadů je postaveno na porovnávání referenčního scénáře vývoje (bez balíčku Fit for 55) s několika variantními scénáři implementace balíčku. Výsledky modelových scénářů ukazují, že cíl 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 je dosažitelný, k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 ale bude potřeba dalších opatření – scénáře v této studii však nebyly definované s cílem dosažení klimatické neutrality do konce roku 2050.

Modelové scénáře

Modelové scénáře rozvíjejí dvě trajektorie dekarbonizace s odlišnou rychlostí rozvoje obnovitelných zdrojů energie a míry závislosti na dovozu elektřiny. Odhadované dopady na ekonomiku nemusí být nutně negativní (ve srovnání s rostoucím referenčním scénářem).

Centrum SEEPIA

Při využití podstatné části výnosů ze zpoplatnění emisí skleníkových plynů na klimatické investice a zejména na transformaci sektoru budov a dopravy, může klimatická tranzice vést k větší ekonomické aktivitě a celkovému pozitivnímu efektu na makroekonomické ukazatele (HDP i zaměstnanost). Tento efekt ale bude rozložen nerovnoměrně mezi ekonomickými sektory, a proto bude nezbytné strategicky podpořit a zajistit odbornou přípravu pracovníků v růstových sektorech (obnovitelné zdroje, stavebnictví) a současně reorientaci, útlumové a rekvalifikační programy zejména pro sektory spojené s fosilními palivy.
Na tuto studii naváží další analýzy, které studii rozšíří o hodnocení návrhů z nového balíčku RePowerEU.

Stáhnout studii (formát pdf)
Stáhnout výtah ze studie (formát pdf)

Co je SEEPIA

Jsme členem výzkumného konsorcia, které se svým projektem Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik (SEEPIA) získalo podporu z programu Prostředí pro život Technologické agentury České republiky (TAČR).

Hlavním záměrem projektu je vytvoření interdisciplinárního výzkumného centra, které zajistí dlouhodobou odbornou kapacitu pro socioekonomický výzkum v oblasti životního prostředí.

Kontextovým politickým rámcem projektu je Zelená dohoda pro Evropu, kterou Evropská komise předložila na konci roku 2019 jako strategickou vizi přechodu na uhlíkově neutrální, udržitelnější a ekologičtější hospodářství za současného posílení hodnoty ochrany a obnovy přírodních ekosystémů, udržitelného využívání zdrojů a zlepšení zdraví lidí.

V rámci projektu naše konsorcium rozvíjí metody hodnocení dopadů politik, foresightu a výzkumu postojů a chování a poskytuje Ministerstvu životního prostředí a dalším orgánům státní správy expertní podporu při tvorbě politik a strategií na základě výzkumu současných a budoucích dopadů na životní prostředí, ekonomiku a společnost. S dosaženými výstupy pak bude seznámena odborná i široká veřejnost. Centrum SEEPIA zahrnuje celkem 16 pracovišť z 12 samostatných výzkumných organizací, univerzit a podniků disponujících širokou expertízou. Konsorcium se zaměřuje na dosažení tří hlavních cílů:

• Socioekonomické hodnocení dopadů environmentálních politik
• Rozvoj a aplikace foresightových metod
• Zahrnutí postojů a chování veřejnosti do procesu tvorby politik

Multioborová spolupráce

Tým Idealabu v rámci projektu zodpovídá za jeden tematický okruh a především vizuální a marketingovou prezentaci celého výzkumného konsorcia. V loňském roce jsme připravili novému výzkumenému centru vizuální identitu, logo a webové stránky, které postupně prezentují výstupy celého výzkumu.

Prvním je vyhodnocení investiční mezery, časového hlediska investic, absorpční kapacity a využitelnosti finančních zdrojů EU v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal).

Druhým okruhem jsou pak tržní signály skleníkových plynů, přičemž důraz je kladený především na témata vyhodnocení dopadů na investiční rozhodování podniků, identifikaci synergických a protichůdných opatření vůči cenovému signálu (např. přidělování bezplatných povolenek, daňových výjimek, dotací či jiných peněžitých plnění) a následně vytvoření doporučení vhodných změn v regulaci a opatřeních (např. v nastavení domácího daňového systému, doporučení vůči EU-ETS obecně a vůči implementaci v ČR, poskytování a nastavení dotací a kompenzací aj.).

Konečným příjemcem projektu, jenž byl oficiálně zahájen v květnu 2021 a skončí v roce 2026, je Ministerstvo životního prostředí. Seznam partnerů sdružených v konsorciu SEEPIA je zde:

• Univerzita Karlova (hlavní koordinátor konsorcia) – Centrum pro otázky životního prostředí, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra práva životního prostředí Právnické fakulty, Katedra finančního práva a právní vědy Právnické fakulty
• Cambridge Econometrics Hungary Kft
• CENIA, česká informační agentura životního prostředí
• Česká zemědělská univerzita v Praze – Provozně ekonomická fakulta
• Datlab s. r. o.
• EEIP, a. s.
• Idealab, s. r. o.
• Komora obnovitelných zdrojů energie, z. s.
• Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. – Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM)
• Technologické centrum Akademie věd České republiky – Oddělení strategických studií
• Vysoká škola ekonomická v Praze – Fakulta informatiky a statistiky
• Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

Více informací o programu Prostředí pro život lze najít také na webu Technologické agentury České republiky, jejímž prostřednictvím je projekt financován a řízen.

Náš tip: seriál Marketing vědy a výzkumu

Na konci loňského roku jsme připravili pro Středočeské inovační centrum seriál a pracovní workshop s názvem Marketing vědy a výzkumu. Z něj vznikla příručka pro vědecké a výzkumné instituce. Pomůže vám zorientovat se v základním pojmosloví, postupech a pravidlech spolupráce s marketingovou agenturou, jako jsme my v Idealabu.

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Připravili jsme také bonusové rozhovory, které popisují konkrétní přístup dvou výzkumných institucí.
Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.

Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti, a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Článek Studie o dopadech Fit for 55 na Českou republiku se nejdříve objevil na Idealab.

Hlavním záměrem projektu je vytvoření interdisciplinárního výzkumného centra, které zajistí dlouhodobou odbornou kapacitu pro socioekonomický výzkum v oblasti životního prostředí.

Kontextovým politickým rámcem projektu je Zelená dohoda pro Evropu, kterou Evropská komise předložila na konci roku 2019 jako strategickou vizi přechodu na uhlíkově neutrální, udržitelnější a ekologičtější hospodářství za současného posílení hodnoty ochrany a obnovy přírodních ekosystémů, udržitelného využívání zdrojů a zlepšení zdraví lidí.

V rámci projektu naše konsorcium rozvíjí metody hodnocení dopadů politik, foresightu a výzkumu postojů a chování a poskytuje Ministerstvu životního prostředí a dalším orgánům státní správy expertní podporu při tvorbě politik a strategií na základě výzkumu současných a budoucích dopadů na životní prostředí, ekonomiku a společnost. S dosaženými výstupy pak bude seznámena odborná i široká veřejnost. Centrum SEEPIA zahrnuje celkem 16 pracovišť z 12 samostatných výzkumných organizací, univerzit a podniků disponujících širokou expertízou. Konsorcium se zaměřuje na dosažení tří hlavních cílů:

• Socioekonomické hodnocení dopadů environmentálních politik
• Rozvoj a aplikace foresightových metod
• Zahrnutí postojů a chování veřejnosti do procesu tvorby politik

Multioborová spolupráce

Tým Idealabu v rámci projektu zodpovídá za jeden tematický okruh a především vizuální a marketingovou prezentaci celého výzkumného konsorcia. V loňském roce jsme připravili novému výzkumenému centru vizuální identitu, logo a webové stránky, které postupně prezentují výstupy celého výzkumu.

Prvním je vyhodnocení investiční mezery, časového hlediska investic, absorpční kapacity a využitelnosti finančních zdrojů EU v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal).

Druhým okruhem jsou pak tržní signály skleníkových plynů, přičemž důraz je kladený především na témata vyhodnocení dopadů na investiční rozhodování podniků, identifikaci synergických a protichůdných opatření vůči cenovému signálu (např. přidělování bezplatných povolenek, daňových výjimek, dotací či jiných peněžitých plnění) a následně vytvoření doporučení vhodných změn v regulaci a opatřeních (např. v nastavení domácího daňového systému, doporučení vůči EU-ETS obecně a vůči implementaci v ČR, poskytování a nastavení dotací a kompenzací aj.).

Konečným příjemcem projektu, jenž byl oficiálně zahájen v květnu 2021 a skončí v roce 2026, je Ministerstvo životního prostředí. Seznam partnerů sdružených v konsorciu SEEPIA je zde:

• Univerzita Karlova (hlavní koordinátor konsorcia) – Centrum pro otázky životního prostředí, Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd, Matematicko-fyzikální fakulta, Katedra práva životního prostředí Právnické fakulty, Katedra finančního práva a právní vědy Právnické fakulty
• Cambridge Econometrics Hungary Kft
• CENIA, česká informační agentura životního prostředí
• Česká zemědělská univerzita v Praze – Provozně ekonomická fakulta
• Datlab s. r. o.
• EEIP, a. s.
• Idealab, s. r. o.
• Komora obnovitelných zdrojů energie, z. s.
• Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. – Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM)
• Technologické centrum Akademie věd České republiky – Oddělení strategických studií
• Vysoká škola ekonomická v Praze – Fakulta informatiky a statistiky
• Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

Více informací o programu Prostředí pro život lze najít také na webu Technologické agentury České republiky, jejímž prostřednictvím je projekt financován a řízen.

Náš tip: seriál Marketing vědy a výzkumu

Na konci loňského roku jsme připravili pro Středočeské inovační centrum seriál a pracovní workshop s názvem Marketing vědy a výzkumu. Z něj vznikla příručka pro vědecké a výzkumné instituce. Pomůže vám zorientovat se v základním pojmosloví, postupech a pravidlech spolupráce s marketingovou agenturou, jako jsme my v Idealabu.

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Připravili jsme také bonusové rozhovory, které popisují konkrétní přístup dvou výzkumných institucí.
Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.

Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti, a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Článek Centrum SEEPIA se nejdříve objevil na Idealab.

Jaké byly důvody vzniku CUIP?

To je vlastně celkem vtipné – CUIP bylo založeno, protože nám technologický transfer moc nešel. Od roku 2007 se Univerzita Karlova snaží budovat prostředí pro komercializaci výsledků vědy a výzkumu. Od té doby vzniklo specializované centrum, byla vybudována síť tzv. technologických skautů, zbudovány kanceláře a spousta dalšího. I přesto se však podařilo do zdárného konce dotáhnout za více než deset let pouhé jednotky případů. Identifikovali jsme dvě hlavní příčiny této nikterak pozitivní bilance, a to jednak pomalost univerzity a neochotu, respektive neschopnost univerzity přijímat podnikatelská rizika. Oba problémy se podařilo překonat po vzoru předních světových univerzit díky vzniku samostatné právnické osoby mimo univerzitu, která se o technologický transfer stará.

Jaká byla geneze vzniku CUIP? Panoval vůči centru nějaký prvotní odpor?

Univerzita Karlova je 700 let stará instituce, která bezesporu patří mezi nejkonzervativnější instituce v České republice. Když jsme v roce 2016 přišli s bezprecedentním draftem podkladů pro vznik obchodní korporace na půdě univerzity, jistě si umíte představit zděšení některých akademiků. Chtěl bych říct, že schvalovací proces trval dva roky, ale většinu času zabralo spíše vysvětlování, nežli samotné přesvědčování. Nicméně i po vzniku vůči nám panovala obrovská nedůvěra, tu se ale postupem času a hlavně díky úspěchům a dobrým výsledkům daří překonávat. Na nedávném zasedání kolegia rektora po třech letech působení CUIP jsme byli dokonce označení za jeden ze tří největších úspěchů univerzity za poslední dekádu.

Dokázal byste nám jmenovat podobná úspěšná centra v zahraničí? Čerpali jste z nich inspiraci při zakládání CUIP?

Jsme první a zároveň stále jediná vysoká škola v republice, která se pro vznik takové entity, jako je CUIP, rozhodla. Velkým vzorem pro nás bylo a stále je IOCB TECH, dceřiná společnost Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, která na podobném modelu funguje přes deset let a daří se jim. Přední světové školy to mají podobně, lze jmenovat Oxfordskou univerzitu, Cambridge, Univerzitu v Curychu, izraelské univerzity, MIT, Univerzitu v Lovani a řadu dalších. Nevymysleli jsme kolo, nicméně zřídit CUIP v ČR bylo odvážné rozhodnutí, které se ukázalo jako správné, přičemž za důvěru patří velký dík hlavně vedení Univerzity Karlovy.

Centrum se zaměřuje na technologický přenos hlavně v technických a přírodovědných oborech, což si umím představit, že jde v porovnání řekněme se společenskými obory lépe. Jak na tom jsou tyto obory a jejich monetizace? Nebývají přehlíženy?

Je pravdou, že se u sociálně-vědních a humanitních oborů transfer představuje hůře. Proto se u přírodních věd a v medicíně hovoří o technologickém transferu, u měkčích oborů již o přenosu znalostí do praxe. Obvykle se však jedná o spojení technologií s poznatky, jako například u naší spin-off společnosti Charles Games, kde se spojuje IT prostředí s inovativními pedagogickými přístupy a spolu s historiky vznikají hry ze žánru serious games, které se v některých případech dají používat i jako výukový nástroj na školách. Je nutné podotknout, že sociálně-vědní a humanitní obory mají méně technických překážek při vstupu na trh, například oproti farmacii či medicíně, které se řadí mezi nejregulovanější odvětví na světě a mezi nápadem a produktem jsou roky práce a finanční náklady až do výše desítek miliard korun.

CUIP je dceřiná společnost vlastněná ze 100 % Univerzitou Karlovou, jaké přínosy z toho univerzita má? Dá se vyčíslit zisk pro univerzitu, respektive pro konkrétní pracoviště?

Benefity jsou v zásadě dva. V první řadě uplatněním technologií ve společnosti naplňuje svou třetí roli, tedy kromě vzdělávání a bádání také naplňuje sociální roli. Je skvělé, když vědec vyvine nový lék, ale dokud si jej nekoupíte v lékárně, plně tento přínos nedoceníte a o tom je právě technologický transfer. Univerzitě se za povedenou komercializaci dostane pozitivního mediální ohlasu, jen v loňském roce jsme tak byli v médiích 400 krát, například ve Forbesu, Hospodářských novinách, České televizi, CNN Prima News a desítkách dalších médií. Kromě mediálního ohlasu se pochopitelně jedná o finanční benefity. Příjmy z transferu se dělí mezi původce, kteří technologii vymysleli, fakultu, na které původci působí, a CUIP, které je tímto způsobem financováno a motivováno. Po třech letech fungování jsme Univerzitě již vydělali více, než stál náš provoz, a jsme tak v černých číslech, byť se v business plánu počítalo s tímto zlomem až v desátém roce fungování.

Kdo u vás analyzuje nápady vhodné komercializace a podle jakých kritérií postupuje?

Máme vlastního analytika a několik spolupracujících expertů. Nápady hodnotíme ze dvou úhlů pohledu, a to z pohledu průmyslově-právní ochrany, tedy zda případně můžeme technologii ochránit před ukradením či zkopírováním, a za druhé z pohledu obchodního. Zde se zaměřujeme na tzv. komerční potenciál. Analyzujeme, kolik je potenciálních zákazníků, kolik by stálo uvedení produktu na trh, jaká je návratnost, jaký je stav konkurence a řadu dalších aspektů. Výsledkem je pak komercializační strategie technologie.

Pokud byste se vžil do role vědeckého týmu, který přišel se “zázračným” a uplatnitelným nápadem na trhu, dokázal byste přeci jen jmenovat možná negativa nebo překážky spolupráce s CUIP?

Ale jistě – komercializační proces klade na původce technologie značné nároky. Pro většinu vědců se jedná o novou zkušenost, a tedy vstup mimo jejich komfortní zónu. Bez vstupů původce technologie ve většině případů není možné technologii uvést na trh, a tak je potřeba na několik měsíců úzká spolupráce mezi CUIP a vědci. V tomto období je tak nutné dělat nové věci, se kterými vědcům sice rádi pomůžeme, ale nemůžeme je za ně udělat. Dalším negativem, které je možné nezřídka pozorovat, je závist. Jsme v Česku a úspěch se neodpouští, což mohou někteří vědci ve výsledku vnímat negativně, ale s tím nic nenaděláme.

Můžete jmenovat konkrétní příklady spin-off projektů, který se vám povedlo úspěšně rozjet? V čem spočívá jejich přínos?

K dnešnímu dni jsme založili pět spin-off společností, na dalších pracujeme. Všem společnostem se stále daří. Komerčně nejúspěšnější z nich je GeneSpector, který se velmi aktivně zapojil a stále pomáhá v boji s COVID-19 skrze PCR testování i další činnosti. Za 10 měsíců fungování překonal obrat čtvrt miliardy korun. Mimo jiné daroval milion korun nadačnímu fondu UK pro boj s COVID-19. Ani ostatní společnosti nestojí bokem, Charles Games prodávají své hry po tisících, společnost FlexiCare tvoří telerehabilitační řešení pro pacienty a LAM-X zase dezinfekci skrze nanotechnologie.

Jaké jsou podle vás kanály vhodné pro úspěšný marketing vědy? A jakou roli mají ve vědě sociální sítě?

Nám se nejvíce osvědčila mass media. Při uvádění nových technologií na trh obvykle pořádáme tiskovou konferenci, následně jsme ve večerních zprávách, v diskuzních pořadech, v rádiu i ve významných denících. Dobře se šíří krátká promo videa, zde pochopitelně dobře slouží právě sociální sítě. Ve vědecké komunitě se osvědčil Twitter, komerční partneři si našich technologií obvykle všimnou na LinkedIn a u širší veřejnosti máme největší zásah na Facebooku.

A umí sociální sítě a další kanály, o kterých mluvíte, české vědecké instituce využít?

Za poslední dobu ze svého pohledu pozoruji velmi pozitivní trend, co se důrazu na komunikaci vědy týče, to bezesporu. Zda je potenciál plně využít mi nepřísluší hodnotit. Považuji se za manažera technologického transferu, nerad bych kolegům z komunikace fušoval do řemesla.

Zaostávají české vědecké instituce oproti těm západním? Případně, v čem spočívají hlavní důvody?

Ve vědě a vědeckých výsledcích si čeští vědci stojí velmi dobře. Co se technologického transferu týče, pokud si vezmeme jako benchmark třeba Německo, USA, Izrael či Velkou Británii, stále se máme hodně co učit. Je to dáno tím, že technologický transfer v západním světě začal někdy v 70. letech minulého století, v České republice jej řešíme zhruba druhou dekádu. Naši západní kolegové tak mají téměř padesát let náskoku, který se ale daří snižovat – máme se totiž díky nim kde učit.

Mgr. Otomar Sláma, MBA, MPA

Je předsedou správní rady Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). Vystudoval veřejnou politiku ve výzkumu, vývoji a inovacích, dále mezinárodní vztahy a evropská studia a je držitelem titulu MBA se specializací na podnikání. Jako druhý Čech obdržel prestižní certifikaci RTTP (Registered Technology Transfer Professional) od světové aliance ATTP. O začátcích podnikání, tvoření business plánů a zakládání spin-off společností již několik let přednáší v České republice i v zahraničí. Zkušenosti čerpal i v soukromém sektoru, kde založil a vedl obchodní společnosti.
www.cuip.cz

Nepřehlédněte náš šestidílný seriál o marketingu ve vědě:

Důležitost marketingu ve vědě a výzkumu

Článek Rozhovor: Otomar Sláma se nejdříve objevil na Idealab.

Jaká největší úskalí a překážky z hlediska marketingu a PR ve vašem centru vnímáte?

V posledních pár letech došlo k poměrně rychlému, a hlavně dynamickému vývoji online nástrojů a kanálů marketingové komunikace. Online se i díky COVID-19 stal po dobu pandemické situace a lock downu hlavním komunikačním kanálem Centra Hi-LASE. Ne všechny aktivity se ovšem do online prostředí dají převést, a ne všichni jsou připraveni na využívání potřebných programů a aplikací. Tady se dostáváme k otázce financí spojených s marketingem a PR, která je pravděpodobně ve všech vědeckých institucích podobná. Ačkoliv je
popularizace vědy důležitá, primární je výzkum, který je financován z vědeckých projektů a grantů, přičemž ne vždy se s náklady na marketing počítá. To se týká většinou menších nebo krátkodobějších projektů, kdy v rozpočtu chybí položka pro marketingové výdaje, jako jsou například výdaje spojené s tvorbou vizuální identity a následným promem projektu.

Proč tomu tak je?

Z mého pohledu zde dochází ke střetu zajetých, historických procesů a řekněme starého vnímání PR a jeho aktivit s novými potřebami popularizace vědy a s tím související změnou marketingové a komunikační strategie. To, co stačilo dříve, již nestačí. Dnešní doba je dobou digitálního marketingu. Je kladen velký důraz na obsahový marketing, webové stránky, video a email marketing a vhodnou formu brandingu. Využívání SEM (SEO, PPC) a SMN je denním chlebem všech „markeťáků a píáristů“. Pro vhodný způsob komercializace produktů je
pravidelná online kampaň téměř nutností.

Jsou vědecké instituce připraveny na digitální marketing a s ním spojené náklady i z hlediska rozpočtů?

Pokud mají být vědecké úspěchy a nové produkty zaznamenány širokou i odbornou veřejností, je třeba tomu komunikační mix přizpůsobit. To se z hlediska PR a marketingových oddělení děje, nicméně strůjci budgetu při jeho plánování „jedou pořád ještě podle dříve vyjetých kolejí“ a marketingové náklady do rozpočtů nezahrnují, nebo je zahrnou v minimální výši, která neodpovídá dnešní realitě. Dalším důvodem je samotné vědecké prostředí, kdy mnoho vědců včetně vedoucích pracovníků moderní online komunikační nástroje nemá rádo a necítí potřebu, aby informace o výsledcích experimentů nebo články a publikace byly promovány například i na sociálních sítích. Na druhou lze do jisté míry využívat free nástroje, a je to cesta, kterou lze po nějakou dobu jít. Ale pak přijde okamžik, kdy už to z nějakého důvodu nestačí a investice je nutná.

Můžete uvést konkrétní příklady, kdy vám marketing a PR přineslo konkrétní užitek?

V průběhu roku se nám díky aktivnímu přístupu k sociálním sítím, podařilo zvýšit povědomí o Centru HiLASE, nejen z hlediska popularizace vědy a úspěchů našich vědeckých týmů, ale i z hlediska HR marketingu a employer brandingu. S tím souvisí i velký nárůst počtu followerů na našich profilech, stejně tak i vyšší zájem o vědecké pozice. Dalším úspěchem bylo zavedení CRM a rozesílkového systému. Pravidelně tak prostřednictvím HiLASE News informujeme vybrané cílové skupiny o novinkách, vědeckých úspěších, publikacích, eventech a dění v našem centru. Za zásadní úspěch považuji rozvoj našich webových stránek, které jsou nyní připraveny nejen na B2C ale i B2B komunikaci. Jsou obohaceny o důležité sekce a informace jak pro odbornou a širokou veřejnost, tak i pro rozvoj komerční a vědecké spolupráce.

Jak ve vašem centru postupujete v oblasti PR a marketingu? Máte dedikované zdroje na tyto aktivity?

Jak jsem již naznačila, přímo dedikované zdroje tzv. marketingový budget nemáme. Přála bych si, abychom měli pro PR a marketing samostatný rozpočet, ze kterého bychom mohli čerpat finanční zdroje nejen například na různé akce pro veřejnost, ale i pro online kampaně, SEO, PPC, web development, reklamní předměty nebo pořízení potřebných zařízení. Pokud je v rozpočtu projektu položka související s marketingovými výdaji, je náklad čerpán odtud. Samozřejmě je třeba brát v úvahu i samotné atributy projektu – dobu trvání, lokální/mezinárodní, zaměření, rozfázování, povinnou publicitu apod.

Jak vnímáte roli sociálních sítí a prezentace zde s ohledem na aktivity a výzkum vašeho ústavu?

Asi jako každý ústav, i my máme vytvořenou strategii pro sociální sítě, kterou aplikujeme v rámci našich profilů. Z hlediska komunikace vědeckých výsledků a komercializace produktů a služeb je pro nás nejvíce relevantní LinkedIn. Naleznete nás i na Twitteru, Facebooku a zkoušíme Instagram. Myslím si, že i pro vědu platí ono známé „kdo není na sociálech, jako by nebyl“. Jen je třeba myslet na způsob komunikace, cílovou skupinu, relevantní obsah a správné načasování.

Ve srovnání s jinými obdobnými institucemi si vedete jak? Kde vidíte největší prostor pro zlepšení?

Doteď jsem povídala o externí komunikaci, nicméně důležitá je i ta interní. Prostor pro zlepšení a zároveň i výzvou je vývoj a implementace intranetu, který jiné ústavy v rámci AV ČR již mají. Vzhledem k velikosti a počtu zaměstnanců Centra HiLASE, je na čase, abychom měli společný virtuální prostor, kde všichni naleznou důležité informace na jednom místě.

Jak využíváte podpor SIC a dalších podobných institucí ve vztahu k vašemu ústavu?

Letos jsme byli úspěšní ve středočeském programu Kreativní vouchery pro výzkumné organizace. V rámci projektu “Zkvalitnění komunikace a marketingu v Centru HiLASE s cílem lepší publicity a komercializace” došlo k radikálním změnám na našich webových stránkách. Byly doprogramovány zbrusu nové sekce pro produkty, publikace, patenty, historické milníky včetně aktivních prvků a zcela nových funkcionalit. Pro zatraktivnění informací pro potenciální zájemce o zaměstnání, došlo k podstatné změně podstránky Lidé, do které byla implementována
organizační struktura Centra HiLASE včetně napojení na databázi kontaktů nebo úprava části Benefity. Pro zvýšení publicity a představení Centra HiLASE jsme vytvořili virtuální video prohlídku. V době COVID-19 a s ním souvisejících hygienických nařízení tak dáváme možnost “nahlédnout” do Centra HiLASE těm, kteří se k nám z těchto či jiných důvodů (vzdálenost, čas apod.) nemohou přijet podívat. Jsem vděčná za možnost tohoto druhu finanční podpory, bez které by update webu v tak velkém rozsahu, stejně tak ani natočení virtuální video prohlídky nebylo možné. Kontinuální rozvoj webových stránek je právě jednou z položek, která by v marketingovém rozpočtu neměla chybět.

Zahrnujete marketingové výdaje do rozpočtů vašich projektů? V jaké výši?

Jak jsem již zmiňovala, vždy záleží na konkrétním projektu a způsobu jeho financování. Pokud jsou marketingové náklady v rozpočtu zaneseny, jedná se téměř vždy o částky pro pokrytí těch nejzákladnějších PR aktivit a odrážejí se v nepřímých nákladech projektu. Zároveň je třeba říci, že u všech projektů a grantů, nejen u těch velkých a mezinárodních, je po příjemcích dotací požadovaná tzv. povinná publicita. Ta je součástí smlouvy a má jasně definované body, které je třeba splnit a následně doložit. Obecně řečeno, jakákoliv publicita projektu by měla být především v zájmu výzkumné instituce samotné, vždyť správně cílená propagace výsledků např. evropského projektu, může přilákat zajímavé investory, usnadnit získání dalšího projektu nebo třeba zprostředkovat přizvání do nových mezinárodních kolaborativních projektů. Z hlediska dopadu na employer branding se pak jedná o zvýšený zájem kvalitních studentů a postdoktorandů o vypsané vědecké pozice.

Z toho, co říkáte je patrné, že marketing si děláte interně, považujete to za efektivní? Pomýšlíte někdy na externí řešení?

Z mého pohledu, musí být každý „markeťák“ něco jako brouk Pytlík, a to zejména ve vědecké instituci. Každý z nás by se měl orientovat alespoň částečně v online i offline. V našem týmu jsme tak všichni z části „píáristé“, redaktoři, „kopíci“, „evenťáci“, grafici, překladatelé, specialisté na sociální sítě, webaři, kameramani a fotografové. Naše znalosti a dovednosti se krásně doplňují a v této chvíli jsou dostačující pro komplexní fungovaní PR a marketingu Centra HiLASE. Zároveň se dá říci, že díky tomu také společně rosteme a rozšiřujeme naše hard
i soft skills. Z pohledu objemu aktivit zatím necítím potřebu pomoci externí marketingové agentury.

Znáte ze zahraničí z vašeho oboru nějaké zajímavé příklady, kdy marketing a PR pomáhají dané pracoviště zviditelnit?

Ze zahraniční se mi líbí aktivity a kampaně, které vede Dave MacLellan z AILU, a to zejména na LinkedInu. Krásně pracuje s followery, efektivně využívá možností LiN a zajímavě informuje o aktivitách AILU v oborových skupinách. Inspirující je pro mě i Carlos Lee z EPIC a způsob, jakým promuje eventy. Obecně si myslím, že za zviditelněním jakéhokoliv pracoviště nebo firmy stojí nejen PR a marketing, ale i řekněme souznění, spokojenost, loajalita a aktivita vědců a ostatních kolegů. Pokud všichni vidí a znají společnou strategii a cíl, táhnou za jeden provaz, využívají word of mouth, sdílení na sociálních sítích apod., popularita zákonitě roste. Jak se říká, největším kapitálem a zároveň i konkurenční výhodou každé firmy jsou lidé. A já dodávám, že spokojený zaměstnanec udělá mnohem větší a efektivnější promo, než například neosobní nabídka služeb zaslaná e-mailem, která je vnímána jako spam.

Jak pak tyto aktivity fungují v konkurenčním boji o grantové a projektové finance?

Vliv marketingových a PR aktivit v rámci konkurenčního boje o grantové a projektové finance je v dnešní době považován za zásadní. To dokládá i fakt, že šíření, propagace a využívání výsledků je jedním ze stěžejních témat dotační politiky evropského rámcového programu Horizont Evropa (#HorizonEU). Jako jeden ze způsobů měření dopadu vědy na společnost, vědeckou obec a průmysl je využíván aktivní monitoring. Nově je tak podmínkou pro přidělení dotace i vypracování Plánu šíření, propagace a využití výsledků. Pokud bych si mohla zavěštit z křišťálové koule, tak kvalitní PR a marketing bude mít jednu z hlavních rolí při žádostech o grantové a projektové finance. Pokud výzkumné ústavy a instituce nebudou dostatečně aktivní v rámci popularizace projektů a vědeckých výsledků, jejich šance na získání financí budou klesat, stejně tak jako bude klesat i zájem potenciálních investorů či partnerů pro nově vznikající vědecké či komerční projekty.

Centrum HiLASE

Špičkové výzkumné centrum, jež propojuje excelentní vědecké výsledky s požadavky průmyslu, a tím poskytuje inovativní laserové technologie a řešení přinášející přímý užitek pro ekonomiku i společnost. Centrum HiLASE je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, největšího ústavu Akademie věd České republiky, jehož program zahrnuje fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku a fyziku plazmatu.

Článek Rozhovor: Marie Thunová se nejdříve objevil na Idealab.

1. Peníze

Na ně se musí myslet předně i s předstihem. Grantové projekty mají většinou výstupy v řádu let. Proto je důležité na peníze na marketing a PR myslet při samotném psaní grantu. Počítat s tím, že za tři roky vznikne potřeba 100 tisíc korun na web, (který však bude v hodnotě 80 tisíc díky 21% sazbě DPH).

2. Reference

Koho oslovit? Poptejte se kolegů z jiných institucí, hledejte takovou marketingovou agenturu, která má zkušenosti s podobnými klienty. Klíčové je, aby vám projektový manažer seděl. Vyhledávejte toho, kdo je vám například věkově blízký. Například mladému kreativci hůře porozumíte, starší bude mít větší pochopení, což platí i naopak.

3. Role SIC

Obraťte se na Středočeské inovační centrum, to mimo jiné dokáže pomoct i v tomto případě. Kontakty na odborníky ze SIC naleznete na webu www.s-ic.cz. Najdou za vás agenturu, která vám bude vyhovovat.

4. Termíny

Na první schůzce si s vybraným partnerem stanovte nejdůležitější body: představu, cíl, rozpočet a termíny. Podepište smlouvu. Netřeba připomínat, že například grantové termíny jsou nepřekročitelné, a tudíž je v zájmu obou stran je znát. Například web plný videí se za dva poslední měsíce nevykouzlí, a e-book vám za týden také nikdo nenapíše.

5. Spolupráce

Práce je zadaná v rukou odborníků a vy se jen nemůžete dočkat, až si poprvé spustíte nové webovky. Až tak jednoduché to není. Počítejte s tím, že to minimálně jednoho člověka u vás v týmu časově zatíží. Vyberte toho, kdo má přehled v dané problematice a kdo bude komunikovat s agenturou. Spolupráce zajišťuje kvalitní dílo a nevychýlení se od vašich představ.

6. Školení & licence

Termíny se dodržely, práce je odevzdaná. Krásné fotografie kolují kancelářemi, každý kolega si pouští nová videa. Nastává čas loučení? Kdepak, důležité je předání dokumentace a školení. Pokud šlo o elektronické výstupy, musí dojít k předání a zaučení obsluhy, (pokud jste si s agenturou ve smlouvě nedomluvili vzdálenou správu těchto technologií). Pozor si zejména musíte dát na termíny a expirace různých webových licencí a licenčních smluv na fotografie. Fotografie je autorské dílo a o jeho nakládání hovoří autorská smlouva. Některé fotografie nesmíte upravovat, jiné si lze koupit na pár let, nebo jednou provždy.

7. Udržitelnost & aktualizace

S udržitelností produktů, za které jste si zaplatili, úzce souvisí předchozí školení. Například zaškolení obsluhy webu je klíčové pro jeho budoucnost a předchází jeho zbytečné předčasné smrti. Jak to myslíme? Navrhne se web, předá se do užívání a pokud ho nikdo neaktualizuje, či neví, jak na něj přidávat články, stává se z něj mrtvá platforma. Aktualizace kvalitního produktu jsou i ve vašem zájmu, vydrží vám mnohem déle a „zaplatí se“. Navíc je v grantech většinou stanovená podmínka udržitelnosti na 5–10 let. Rozvíjet nebo po skončení projektu vypnout, jiná cesta není.

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu VI. se nejdříve objevil na Idealab.

1. Stavba webu

Cena za kvalitní webové stránky ve WordPressu od profesionální agentury se pohybují okolo 100 000 Kč. Před 3 lety Idealab vytvořil pro Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu při ČVUT vlastní web ricaip.eu. Tento web vyšel výzkumníky přibližně na 80 000 Kč (bez DPH). Řekněme si, co za cenou stojí. Za stavbou webu je vždy minimálně grafik a programátor. Následně mohou spolupracovat editoři a redaktoři na vytváření samotného obsahu. V ceně se také odrážejí náklady na hardware a různé licence. Samozřejmě
závisí na rozsahu stránek a textů, struktuře či počtu jazykových mutací. Na pozici grafika si demonstrujeme, co se skrývá za jednotlivou profesí.

Odborník platí za specializované editory a programy, fotobanky, písma, webové šablony, licence pro fotografy… ano za to vše se platí. Nicméně za grafikou či designem určitého produktu nestojí jen čas, který člověk vysedí u počítače. Jsou to také roky studia na střední nebo vysoké škole, individuální vzdělávání včetně návštěv výstav odborných přednášek a workshopů, nebo praxe v oboru. Jsou to navíc desítky nevyužitých skic a zkoumání slepých uliček, které zdánlivě nikam nevedou. To lze analogicky aplikovat i na ostatní v týmu, kteří sedí třeba v jedné kanceláři, jejíž provoz a účetnictví tvoří náklady jako u každé jiné firmy.

2. Tiskoviny

Rozumíme tím jakékoli tiskoviny, jakými mohou být časopisy, brožury, knihy, nebo menší počiny jako letáky, pozvánky atp. Plnohodnotný produkt za sebou skrývá redaktora, korektora, sazeče, grafika a produkci. Plus se nemůže opomenout spolupráce s tiskárnou a jejich zaměstnanci. Je třeba počítat, že jazykové mutace nebo překlady se promítnou zásadně na ceně. Cenu tvoří samozřejmě rozsah, počet stran, barevnost, styl vazby či obálky, případné práce s grafy a obrázky, korekce, nebo různé varianty produktu.

Kvalitní grafický návrh brožury o 16 stranách, na kterém se pracuje v týmu 4 lidí klidně 2 týdny (pokud jsou k dispozici kvalitní podklady), může vyjít například na 20-30 tisíc Kč.

3. Video

Video zaměstná minimálně 3 lidi, většinou však více (jejich počet si vynásobte stráveným časem). Kvalitní video má svého režiséra (vymýšlí koncept, scénář), kameramana a postprodukci, tedy střihače, grafika, nebo toho, kdo napíše či přeloží titulky. Dobré půlhodinové video vás může vyjít i na 100 tisíc Kč.

Pro vaši konkrétní představu, například video pro asociaci facility manažerů IFMA, vyšlo firmu na 45 tisíc korun. Jedná se o 12minutový vedený rozhovor s prezidentem české pobočky.

Druhým příkladem je krátký 2,5minutový rozhovor natočený pro Českou zemědělskou univerzitu, ten akademiky stál 12 tisíc Kč.

Takto prosím netočit!

Na konkrétním příkladu vám ukážeme, co vše lze v propagaci zkazit. Je nám líto, že to demonstrujeme na videu z dílny Fakulty umění Ostravské univerzity, která vyučuje právě vizuální komunikaci. Video, které má v prvé řadě zaujmout uchazeče o studium, svým zpracováním spíše odradí, než naláká. V prvé řadě to vypadá, že fakulta nemá ani základní natáčecí vybavení (což si vzhledem k jejímu zaměření nemyslíme). Nestabilní kamera, hlas nahrávaný do mobilního mikrofonu a překrývání formátů, působí nejen neprofesionálně, ale až absurdně. Volba místa je v souvislosti s propagací konkrétní fakulty nepochopitelná – proč se nenatáčí v prostorách školy? Místo toho je fakulta představena na balkoně s omšelým pozadím starého činžáku, pokud autor zamýšlel okořenění videa venkovními šumy, vsadil na jistotu. Důležitá je i vizáž moderátora, v tomto případě působí neprůsvitné černé brýle a nevyžehlená košile přímo diletantsky. (Někdy se vyplatí volba najatého herce, člověka, který má přirozený a zajímavý přednes.) Obecně tato prezentace postrádá samotný základ – a to režii a koncept, tomu dává za pravdu i fakt, že název klipu neodpovídá tomu, co se z něj (ne)dozvíte.  Video lze shlédnou zde.

Chcete si zlepšit náladu? Sestavili jsem pro vás ty nejpovedenější promo videa českých univerzit:

Výběr nejpovedenějších promo videí českých univerzit II.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu V. – 2. část se nejdříve objevil na Idealab.

Přeceňovaný marketing? Kdeže!

O marketingu mnohdy kolují nepěkné zvěsti, a to že je přeceňovaný. Je to však práce, která je nejen časově náročná a kreativní, každý klient je unikátní a řešení je vždy šité na míru (často vycházející z analytiky tvrdých dat).
Slyšeli jste už o zaručené mzdě? Ta jednotlivým profesím garantuje mzdové minimum. Podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti konkrétní práce se řadí do 8 platových skupin. Tento ministerský výnos zařazuje tvorbu celkových marketingových strategií a prognóz do 7. skupiny k tvůrčím systémovým pracím, například vedle programátora, architekta či zubaře. Vědecký výzkumný a vývojový pracovník patří do následné nejvyšší osmé platové třídy.

Předně je třeba podtrhnout, že marketingové produkty jsou služby na míru, které zohledňují individuální potřeby a přání zadavatele. Ten si předně musí definovat své požadavky a možnosti. Pokud se tedy obracíte na marketingovou agenturu, je velmi vítaná alespoň hrubá představa o tom, co vaše instituce chce a čeho tím potřebuje dosáhnout.

Struktura ceny

120 tisíc korun za vytvoření webovek? 90 tisíc korun za grafický vizuál nebo správu sociálních sítí? Nebo dokonce 200 tisíc „jen“ za logo? Takové částky mohou na někoho působit nepřiměřeně. Ano, jsou vysoké (a to jsou mnohdy ještě mnohem vyšší!), ale měli bychom se ptát „proč“. Protože za čísly se toho skrývá více než dost. Pojďme se tedy podívat, co všechno si pod nimi představit, pak se vám budou sumy jevit jako přiměřené.

Obecně má struktura ceny pestrou skladbu a nelze ji vyjádřit pouze hodinovou sazbou daného specialisty. Platí se nejen za čas, ale i za náklady na vybavení a techniku. Nesmíme však opomenout hodnotu vzdělání (včetně jazyků), specializace, zkušeností nebo také renomé či značky dané agentury. Pokud chcete, aby výsledek stál za to, musí na zadání pracovat vždy tým! Levná, v drtivé většině nekvalitní řešení mohou být „spíchnuta“ na koleni jednoho (byť) odborníka, nicméně výsledek se s týmovou prací nedá srovnat.

V týmu má každý na starosti svou část, které bezvadně rozumí, a nadto zde probíhá neustálá kontrola a při tvorbě nezřídka vyvstávají nové a nové „zlepšováky“. I tak není práce hotová lusknutím prstu. I když mají všichni zajeté postupy a pomáhají nám stále se zlepšující softwary, je třeba připomenout, že je každý produkt šitý na míru a každý klient je jedinečný. Pravda je taková, že práce trvají vysoké desítky a stovky hodin.

S nebo bez?

Myšleno je DPH. Někomu se to může zdát jako zbytečná informace, ale po mnoha zkušenostech, které nás utvrdily v opaku, na to musíme upozornit. Cenové nabídky se uvádějí bez daně z přidané hodnoty. Proto je v rozpočtu potřeba myslet i na klasických 21 % navíc. Pokud tedy máte například na web vyčleněno 100 tisíc, můžete za ně dostat stránky v hodnotě 80 tisíc Kč. Sazba 21 % platí pro elektronické produkty, pro knihy a jiné tištěné publikace, které slouží pro propagaci nebo reklamu firmy nebo produktů, nebo které obsahují více než 50 % plochy reklamu. Patří sem např. katalogy zboží a firem, ale také výroční zprávy, a to i v případě, že mají přidělené ISBN. Do obou snížených skupin sazeb DPH tj. 15 % a 10 % spadají různé druhy tiskovin, v obou případech však nesmí podíl reklamy překročit 50 % plochy.

Ve druhé části článku představíme konkrétní příklady marketingových produktů a jejich cenotvorbu.

Marketing vědy a výzkumu V. – 2. část

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Těšit se ještě můžete na bonusové rozhovory. Pozvání přijali:

Marie Thunová, vedoucí PR & Marketingu HiLASE, vědeckého výzkumného centra Fyzikálního ústavu AV ČR. Rozhovor zde.
Otomar Sláma, ředitel Charles University Innovations Prague a.s. (CUIP). CUIP je 100% vlastněná dceřiná společnost Univerzity Karlovy, jejímž cílem je přenos vědeckých poznatků z akademického prostředí do běžného života. Rozhovor zde.

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu V. – 1. část se nejdříve objevil na Idealab.

Docházejí síly?

Až na malé výjimky, které představují velké ústavy, nemají výzkumné ústavy či různé vědecké instituce vlastní síly na systémové věnování se propagaci své práce. Schválně, která instituce v oboru má tabulkové místo s názvem „Marketing a komunikace“? My totiž nejčastěji zaznamenáváme odpověď „my na to nikoho nemáme“. Obvykle tuto práci obstarávají asistenti, IT oddělení, něco málo ředitelé, nebo ti „kdo k tomu mají blízko“. Což odpovídá výsledkům, tedy pokud nějaké vůbec jsou. Tito lidé to v zásadě neumí, což se odráží na stráveném
čase (mzdě) i autorovu nízkému uspokojení z práce. V zásadě by bylo nejlepší, kdyby se na taková místa myslelo dopředu. Na druhou stranu napnuté rozpočty institucí mluví proti. Co s tím? Ve Středočeském kraji se nachází řešení! Nemusíte disponovat vlastními esy, či lepit marketingové strategie na koleni. Středočeské inovační centrum (SIC) dokáže zprostředkovat kontakt na profesionální marketingové agentury, které mají zkušenosti ze spolupráce s vědeckými institucemi různého zaměření.

Spolupracujme s profesionály

Toto heslo se dá uplatnit na mnoha frontách. V marketingu to však platí obzvlášť. Marketingovou agenturu tvoří tým profesionálů, kteří pro své klienty tvoří produkty přímo na míru. Oslovit je lze na přímo nebo právě skrze SIC, které vás propojí s vhodnou kreativní marketingovou agenturou. Ale pozor, první schůzkou s vyjasněním si zásadních věcí, jako je představa, cíl a rozpočet, to nekončí. Ani zdaleka. Nechceme vás strašit, ale pokud se má dílo zadařit, je potřeba myslet na to, že vám i toto externí řešení časově zatíží váš tým. Doporučujeme vám určit jednoho „styčného důstojníka“, nemusí to být nutně ředitel, stačí mít vhled do projektů, znát souvislosti a „být na příjmu“.

Peníze plánovat dopředu

Někdy se stává, že si instituce uvědomí, že na agenturu vlastně nemají peníze, respektive v rozpočtu chybí jakákoliv vhodná vyúčtovatelná položka. Typicky se peníze shání formou grantů. A právě už při jejich psaní se musí myslet na propagaci daných projektů. Ta může mít různé podoby, tudíž i ekvivalentní hodnotu. Mají na projekt upozorňovat a propagovat jeho výsledky webové stránky? Jak se o úspěchu projektu dozví odborná / široká veřejnost? Natočíme video nebo vydáme brožuru? Jak se píše tisková zpráva, a kudy se dostat do médií?
Pokud se na začátku výzkumného projektu nepočítá s propagací, peníze se špatně shání a marketing a PR se „lepí“ skrze různé dohody. Stačí málo – myslet dopředu. Jen takové okolnosti mohou dovolit vzniku kvalitních (a velkorysejších) výstupů. Najměte si profesionály, ušetříte síly i peníze, jen nezapomeňte na to, že vám to nějaký ten čas také vezme.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu IV. se nejdříve objevil na Idealab.

Jak funguje hodnocení v oblasti vědy

Hodnocení vědy má velký význam a můžeme dokonce tvrdit, že nám určitým způsobem nahrazuje trh. Komerční sféru včetně marketingu řídí trh (cenotvorba, konkurence), ale ve vědě, respektive v základním výzkumu ceny neexistují. Je zde však hodnocení, které trh nahrazuje. Tím se tvoří systém, který je dobře řiditelný a funkční. Můžeme tedy říci, že bez kvalitního hodnocení není efektivní ani věda a výzkum.

Hodnocení má i své institucionální opodstatnění. Bez něho nemůžou být výzkumné organizace příjemci státní podpory. V současnosti platí Metodika 17+, vypracovaná v roce 2017 Radou vlády pro výzkum a vývoj a inovace (RVVI).

Metodika M17+ staví na principech:

• Zohlednění rozdílností výzkumných organizací a specifik jednotlivých oborů. 
• Používání nezávislého recenzního řízení v hodnotícím procesu.
• Hodnocení v národním i mezinárodním kontextu ve třech úrovních podle konkrétních účelů výsledků.
• Rozdělení výzkumných organizací na tři segmenty (vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a resortní výzkumné organizace).
• Posuzování kvality organizací v 5 hodnotících modulech (M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 – Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce).

Zdroj: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, Úřad vlády České republiky

Jednotlivé moduly využívají bibliometrickou analýzu, vzdálené recenze či posouzení odborným panelem. Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus, což jsou největší citační a abstraktové databáze recenzované literatury na světě. Mezi základní bibliometrické ukazatele patří Article Influence Score (WOS), který zohledňuje kvalitu a původ citace. Nejde tedy jen o kvantitu. Právě problémem české vědy je malá soustředěnost na výstupy ve špičkové kvalitě (I. decil).

Na základě vybraných ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:

• I. decil tj. 10 % „nejlepších“
• I. kvartil tj. 25 % „nejlepších”
• IV. kvartil tj. 25 % „nejhorších“

Výsledky výzkumu v České republice se sbírají, hodnotí a zapisují do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Metodika RIV definuje jednotlivé druhy výsledků vědecké práce (např. článek, patent, prototyp, software, uspořádání výstavy ap.) a následně přidělí body za jednotlivé výstupy. Rejstřík slouží jako zdroj informací o výsledcích vědy a výzkumu v ČR pro širokou veřejnost. To jen potvrzuje fakt, že ČR disponuje velmi dobrou datovou základnou, problém však nastává s následnou analýzou dat a ziskem relevantních informací.

Marketingová analytika aneb jsme si blízcí

Jak jsme psali výše, bez kvalitního hodnocení není efektivní vědy. Analogicky můžeme říci, že bez kvalitní analýzy není účinného marketingu. V komerční sféře platí pravidlo umět se prodat. Prodává správné porozumění trhu včetně konkurence, a co hlavně – potenciálních klientů. Jako využívá věda různé citační ukazatele, i marketing má své metriky. Jimi například měří popularitu webu, počet kliknutí na stránku/produkt nebo dosah sdělení (televizní reportáž, post na sociálních sítích aj.). Nejvyužívanějším nástrojem, který umožňuje vlastníkům webových stránek získávat statistická data o uživatelích vlastního webu je Google Analytics.

Jak a co měřit na vašem webu I.

Díky této službě je možné sledovat historickou i současnou návštěvnost webu, chování a vlastnosti uživatelů (například přes kterou stránku k vám přišli, z jakého města pocházejí, do jaké patří věkové kategorie). Dále se může analyzovat množství prodeje nebo míra konverze. Porozuměním a správnou konfigurací si s těmito nástroji lze „hrát“ ve svůj prospěch. Za tím však nehledejme nic sobeckého. Marketingová propagace výzkumné organizace k širší veřejnosti i k odborným kruhům přináší samá dobrá „Pé“ – povědomí, porozumění, peníze i pověst.

Věda v prime time

Nebude složité si vzpomenout, jaká témata vévodila médiím v posledním roce. Nebyla to společenská témata, byla to čistá věda! Každý den jsme se dozvídali o postupu vědců celého světa, kterak vyvíjí léky a vakcíny, využívají nanotechnologie… A na druhé straně na nás mířilo nespočetné množství komentářů epidemiologů, sociologů, demografů a jiných, které se opíraly o tvrdá data a analýzy. Ano, věda hrála prim, a právě jí můžeme poděkovat za mnohé. Připomeňte si, jak loni tým vědců z ČVUT zachránil nemocnice při nedostatku klíčových FFP3 respirátorů – v rekordním čase navrhli své vlastní. Můžete se podívat, jak to příkladně Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu (RICAIP) prezentuje na svém webu v sekci mediální výstupy. „Chlubit se“ tím, co umím, to je to, o co nám společně jde. Jinými slovy, zdravě se prezentovat a nadchnout právě ty, které si určíme.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

4. díl: Marketing vlastními silami nebo outsourcing?
5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu III. se nejdříve objevil na Idealab.

Ukážeme si, že i vědecké instituce mohou těžit ze svého kvalitního marketingu, jenž vytváří takovou image, která inspiruje a zaujme širší veřejnost.

Důležitost marketingu ve vědě a výzkumu

V minulém dílu našeho seriálu jsme vysvětlovali, proč by měla být správná komunikace vědy naprostým základem v prezentaci a propagaci vědeckých pracovišť. V tomto díle vám na konkrétních příkladech představíme, jak online komunikovat vědecké výstupy. Pod mnohými z nich jsme podepsaní.

Primárním krokem v sebeprezentaci je kvalitní web, to by měla být taková startovní čára k úspěšnému oslovení vámi vybraného publika. Různé skupiny vyžadují různé úrovně zjednodušení a přizpůsobení. A toho je třeba se bát. Jako se například o DNA přirozeně učí na základní, střední a vysoké škole v různých stupních obtížnosti, i marketing vědy se přizpůsobuje svému posluchačstvu a tím si tvoří povědomí u veřejnosti i svou dobrou pověst.

Na konkrétních příkladech vám ukážeme, jak lze využít online svět ke svému užitku. Kromě webových stánek, různých online projektů a výstupů jsou svébytným tématem videa. Minule jsme zhodnotili ta, která propagují české univerzity. Podívejte se například na nejlepší videa propagující přírodovědné a technické obory.

Příklady dobré praxe

Aktivní komunikaci směrem k aplikační sféře i veřejnosti vede mezinárodní centrum RICAIP (Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu). Pro tuto specializovanou platformu dvou českých a dvou německých výzkumných institucí jsme před třemi lety vytvořili webové stránky https://ricaip.eu.

Komunikace probíhá například skrze aktuality a články. Najdete zde i velmi potřebnou sekci pro média, včetně press kitu (podklady pro novináře), promo videí, mediálních výstupů centra nebo šablon ke stažení.

I takto může vypadat promo video, na kterém ředitel vědeckého centra vysvětluje široké veřejnosti poslání a cíle jeho vědecké instituce.

Openscreen.cz jsou webové stránky, které jsme navrhli pro Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR. Web prezentuje národní infrastrukturu chemické biologie s technologickým zázemím pro základní výzkum v této oblasti. Poskytuje také otevřený přístup (tzv. open access) pro české i mezinárodní uživatele.

Webová platforma czechlasers.cz má naopak vzdělávací ambice. Dozvíte se zde vše o laserové technologii a to navíc prostřednictvím tří úrovní “obtížnosti”. Díky nim se dostanete k článkům, videům či jiným vzdělávacím materiálům, které odpovídají vašemu věku, zájmu či vzdělání. Vzdělávací portál vznikl ve spolupráci center HiLASE a ELI Beamlines z Dolních Břežan, záštitu mu dala Akademie věd ČR.

Mnohá videa je možné využít jako vzdělávací pomůcky ve škole.

Dobrým příkladem, jak komunikovat s veřejností i médii je Astronomický ústav AV ČR. To mohou prozradit i jejich webové stránky, které jsou opravdu živé. Nejde jen o jejich vzhled či aktualizaci, lákají ke vstupu pro svůj obsah i uvádění různých akcí pro širokou veřejnost. Zároveň zůstávají jednoduché a přehledné.

Věda má široké spektrum působnosti, daří se komunikovat nejen špičkové technologie, ale i humanitní obory. Příkladem může být Sociologický ústav AV ČR, pro jehož specializované pracoviště na podporu genderové rovnosti ve vědě jsme navrhli web https://genderaveda.cz.

Posledním naším projektem, který vám představíme, je příklad komplexního vizuálního stylu včetně webu a sborníku pro mezinárodní kongres European Association of Environmental and Resource Economists (EAERE)

Kongres environmentálních ekonomů

Tato práce vznikla v Idealabu už před devíti lety, nebojíme se však říci, že by obstála i dnes. Komplexní vizuální styl, webové stránky, sborník a další grafické prvky pro významnou mezinárodní konferenci byly tehdy vítaným oživením vědeckého sympozia, které proběhlo v Praze.

Projekty SIC

V projektu Superhrdinové představuje SIC prostřednictvím série videí vědu a výzkum Středočeského kraje. Videa představují úspěšné projekty a počiny jednotlivých výzkumných organizací prostřednictvím reálných vědeckých pracovníků, kteří se podíleli na unikátním výzkumu. Videa jsou profesionálně zpracována a komunikují jazykem pochopitelným širokou veřejností.

Projekt Okno do budoucnosti je interaktivní výstava o unikátních objevech, vynálezcích a špičkových vědeckých pracovištích na území Středočeského kraje. Představuje fascinující pohledy do lidského těla, nejsilnějšího laseru na světě, technologii na přeměnu vody ze vzduchu, jaderného reaktoru a vzdáleného vesmíru. Stejně tak přestavuje praktické aplikace výzkumu špičkových vědeckých a vývojových pracovišť ve středních Čechách. Tento projekt hravou a srozumitelnou formou o objevech, které změní svět, motivuje studenty a širokou veřejnost nahlédnout do tajů vědy a unikátních objevů.

Oba projekty, jak série videí Superhrdinové, tak virtuální realita projektu Okno do budoucnosti si kladou za cíl zaujmout nejen veřejnost, ale i mediální a novinářský svět s cílem poskytnout jim vhled a povědomí o světové vědě a objevech realizovaných ve Středočeském kraji. Jsou cestou, jak zaujmout nejen veřejnost, ale i mediální a novinářský svět a díky tomu budovat povědomí.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

3. díl: Jak funguje hodnocení vědeckých výstupů & marketingových kampaní
4. díl: Marketing vlastními silami nebo outsourcing?
5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jak správně nastavit online komunikaci a web vědecké nebo výzkumné instituce?
Jak dostat výsledky své práce do světa?
Rádi vás provedeme možnostmi marketingu vědy a výzkumu.
Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476.

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí. www.s-ic.cz

Článek Marketing vědy a výzkumu II. se nejdříve objevil na Idealab.