Jak funguje hodnocení v oblasti vědy

Hodnocení vědy má velký význam a můžeme dokonce tvrdit, že nám určitým způsobem nahrazuje trh. Komerční sféru včetně marketingu řídí trh (cenotvorba, konkurence), ale ve vědě, respektive v základním výzkumu ceny neexistují. Je zde však hodnocení, které trh nahrazuje. Tím se tvoří systém, který je dobře řiditelný a funkční. Můžeme tedy říci, že bez kvalitního hodnocení není efektivní ani věda a výzkum.

Hodnocení má i své institucionální opodstatnění. Bez něho nemůžou být výzkumné organizace příjemci státní podpory. V současnosti platí Metodika 17+, vypracovaná v roce 2017 Radou vlády pro výzkum a vývoj a inovace (RVVI).

Metodika M17+ staví na principech:

• Zohlednění rozdílností výzkumných organizací a specifik jednotlivých oborů. 
• Používání nezávislého recenzního řízení v hodnotícím procesu.
• Hodnocení v národním i mezinárodním kontextu ve třech úrovních podle konkrétních účelů výsledků.
• Rozdělení výzkumných organizací na tři segmenty (vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR a resortní výzkumné organizace).
• Posuzování kvality organizací v 5 hodnotících modulech (M1 – Kvalita vybraných výsledků, M2 – Výkonnost výzkumu, M3 – Společenská relevance, M4 – Viabilita/Životaschopnost, M5 – Strategie a koncepce).

Zdroj: Metodika hodnocení výzkumných organizací a hodnocení programů účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací, Úřad vlády České republiky

Jednotlivé moduly využívají bibliometrickou analýzu, vzdálené recenze či posouzení odborným panelem. Údaje pro bibliografickou analýzu se získávají z databází Web of Science (WOS) a Scopus, což jsou největší citační a abstraktové databáze recenzované literatury na světě. Mezi základní bibliometrické ukazatele patří Article Influence Score (WOS), který zohledňuje kvalitu a původ citace. Nejde tedy jen o kvantitu. Právě problémem české vědy je malá soustředěnost na výstupy ve špičkové kvalitě (I. decil).

Na základě vybraných ukazatelů se časopisy v rámci oborů dělí do decilů a kvartilů:

• I. decil tj. 10 % „nejlepších“
• I. kvartil tj. 25 % „nejlepších”
• IV. kvartil tj. 25 % „nejhorších“

Výsledky výzkumu v České republice se sbírají, hodnotí a zapisují do Rejstříku informací o výsledcích (RIV). Metodika RIV definuje jednotlivé druhy výsledků vědecké práce (např. článek, patent, prototyp, software, uspořádání výstavy ap.) a následně přidělí body za jednotlivé výstupy. Rejstřík slouží jako zdroj informací o výsledcích vědy a výzkumu v ČR pro širokou veřejnost. To jen potvrzuje fakt, že ČR disponuje velmi dobrou datovou základnou, problém však nastává s následnou analýzou dat a ziskem relevantních informací.

Marketingová analytika aneb jsme si blízcí

Jak jsme psali výše, bez kvalitního hodnocení není efektivní vědy. Analogicky můžeme říci, že bez kvalitní analýzy není účinného marketingu. V komerční sféře platí pravidlo umět se prodat. Prodává správné porozumění trhu včetně konkurence, a co hlavně – potenciálních klientů. Jako využívá věda různé citační ukazatele, i marketing má své metriky. Jimi například měří popularitu webu, počet kliknutí na stránku/produkt nebo dosah sdělení (televizní reportáž, post na sociálních sítích aj.). Nejvyužívanějším nástrojem, který umožňuje vlastníkům webových stránek získávat statistická data o uživatelích vlastního webu je Google Analytics.

Jak a co měřit na vašem webu I.

Díky této službě je možné sledovat historickou i současnou návštěvnost webu, chování a vlastnosti uživatelů (například přes kterou stránku k vám přišli, z jakého města pocházejí, do jaké patří věkové kategorie). Dále se může analyzovat množství prodeje nebo míra konverze. Porozuměním a správnou konfigurací si s těmito nástroji lze „hrát“ ve svůj prospěch. Za tím však nehledejme nic sobeckého. Marketingová propagace výzkumné organizace k širší veřejnosti i k odborným kruhům přináší samá dobrá „Pé“ – povědomí, porozumění, peníze i pověst.

Věda v prime time

Nebude složité si vzpomenout, jaká témata vévodila médiím v posledním roce. Nebyla to společenská témata, byla to čistá věda! Každý den jsme se dozvídali o postupu vědců celého světa, kterak vyvíjí léky a vakcíny, využívají nanotechnologie… A na druhé straně na nás mířilo nespočetné množství komentářů epidemiologů, sociologů, demografů a jiných, které se opíraly o tvrdá data a analýzy. Ano, věda hrála prim, a právě jí můžeme poděkovat za mnohé. Připomeňte si, jak loni tým vědců z ČVUT zachránil nemocnice při nedostatku klíčových FFP3 respirátorů – v rekordním čase navrhli své vlastní. Můžete se podívat, jak to příkladně Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu (RICAIP) prezentuje na svém webu v sekci mediální výstupy. „Chlubit se“ tím, co umím, to je to, o co nám společně jde. Jinými slovy, zdravě se prezentovat a nadchnout právě ty, které si určíme.

Dále v seriálu Marketing vědy a výzkumu

4. díl: Marketing vlastními silami nebo outsourcing?
5. díl: Jak sestavit odpovídající rozpočet
6. díl: Marketing vědy a výzkumu krok za krokem

Stáhnout příručku Marketing vědy a výzkumu

Kontakt

Jste z vědecké instituce a potřebujete dostat výsledky své práce do světa? Rádi vás zorientujeme v možnostech marketingu vědy. Pojďte nám říct, jaké máte možnosti a my namícháme marketingový mix přímo pro váš projekt.

Napište nám na office@idealab.cz nebo rovnou zavolejte Radka Váňu na tel. +420 777 572 476

Středočeské inovační centrum nabízí široké portfolio služeb a programů na podporu malých a středních firem ze Středočeského kraje. Pomáháme podnikatelům v naplňování jejich ambicí. Podporujeme nápady a propojujeme technologie výzkumných organizací s podnikateli. Vytváříme komunitu inovátorů a podnikatelů, kteří chtějí rozvíjet sebe i regionální inovační prostředí.

Článek Marketing vědy a výzkumu III. se nejdříve objevil na Idealab.