Nahradí architekty automatizace?

Automatizace je s vývojem technologií aktuální téma. Poslední studie ukazují, že až 25% zaměstnání může být během příštích dvaceti let nahrazeno umělou inteligencí. Týká se to i architektů?

Ačkoliv dnes většina architektonické práce vzniká v počítačích, architektům plné nahrazení jejich práce stroji rozhodně nehrozí. Podle vědců z Oxfordské univerzity mají architekti pouze 1,8 % šanci plného nahrazení počítačem. To ovšem neznamená, že se pro architekty nic nezmění. Téměř všechny obory se musí vyrovnat s přívalem nových nástrojů a naučit se, jak je efektivně zapojit do svého kreativního procesu, aby byly do budoucna konkurence schopné.

Staré známé nástroje

Každý architekt musí na počátku práce zvážit s jakými nástroji bude pracovat. Ačkoliv je tu už od 90. let CAD software, stále někteří architekti skicují na papír. Jiní sice CAD použijí pro tvorbu výkresové dokumentace, ale samotné plánování tvoří mimo software.

Toto rozčlenění práce je třeba udělat ještě před samotným začátkem projektu, tudíž už v první iniciační fázi je potřeba poměrně velké a doposud nezaměnitelné zapojení lidského faktoru.

I to se ale může brzy změnit. Technologie informačního modelu budovy (BIM) umožňuje vytvořit návrh celé stavby, a to pro všechny fáze od plánování po provedení. Tyto modely navíc pracují se spoustou informací a dat z předešlých projektů (o jedné z konferencí o BIMu píšeme například zde)

Díky této funkci lze snáze rozpoznat slabé stránky návrhů a tím pádem tvořit projekty rychleji a kvalitněji.

Nahradí BIM architekty?

To by mohlo vést k myšlence, že architekty přece jen nahradit lze. Stačilo by možná vytvořit jen balíky informací a proměnných, nahrát do BIM a počkat?

Nejčastější argument proti automatizaci architektonického procesu se týká lidského aspektu tvorby. Počítač přece nemá pět smyslů, nemá emoce, a dokonce ani nerozumí estetice. Jinak řečeno, počítač nemá duši a osobnost.

I to se ale dá změnit. Čím dál pokročilejší technologie nám jasně ukazují, že stačí vytvořit dostatečně definující proměnné, vložit je do modelu a postupem času se i počítač naučí pracovat s emocemi a s estetikou. Jediné co do modelu vložit nejspíše nepůjde, je individualita. Ale nikdy neříkejme nikdy.

Cílem vývojářů například v Autodesku, je podle CTO Jeffa Kowalskiho vytvořit CAD systém, který by se učil podobně jako my a tím pádem by model vycházel ze stejných informací a vědomostí, jako má architekt sám. Tento model ovšem nevzniká za účelem nahradit architekty. Pouze by poskytl analýzu počátečních bodů a teorií, na kterých by se pak dále dalo stavět. Tím pádem by byl model pravou rukou architektů, kteří by pak mohli vložit více času do dalších aspektů tvorby.

Ads ShortCode:

Jaké pokročilé technologie již máme?

Ačkoliv jsou všechny programy využívající automatizaci stále ještě v plenkách, dokázaly vzbudit velkou pozornost. Prvním takovým je projekt Genie internetového velikána Google. Hlavním cílem bylo vytvořit systém, který by dokázal snížil náklady na stavby o 50 % a celkovou dobu stavby dokonce o 60 %. Tento ambiciózní projekt byl nakonec přejmenován a dal za vznik společnosti Flux.

Flux nabízí dva hlavní nástroje. Prvním je webová stránka, kde se developer může podívat na veškeré zákonné povinnosti daného pozemku. To výrazně snižuje náklady na právní konzultace a výrazně to také urychluje počáteční fázi tvorby projektu. Druhým nástrojem je pak modelovací rozhraní, které umožňuje adaptovat projekt na lokální podmínky.

Další program Dreamcatcher pochází také z dílny Autodesku. Ti ho označili za „CAD nové generace“, který poskytne možnost tvorby designů se specifickými omezeními a cíli. Po zadaní parametrů Dreamcatcher vytvoří až tisíce možných návrhů, které pak umožní jednodušší posouzení výhod a nevýhod jednotlivých návrhů.

Zajímavá případová studie užití Dreamcatcher pochází z Toronta, kde si MaRS Innovation District touto technologií nechalo navrhnout nové kancelářské prostory. Mezi zadané parametry patřila například vzdálenost jednotlivých oddělení, všudypřítomná dostupnost světla či specifické požadavky zaměstnanců na kuchyňku či vzhled a řešení toalet. Ačkoliv oba dva programy ve svém plánování pracují s lidským faktorem, stále fungují jen jako nástroj pro návrhový tým.

Jak tedy bude vypadat práce architekta v budoucnu?

Je celkem jasné, že vývoj technologií se nezastaví. A ač na první pohled technologie mohou pracovní pozice jen brát, mohou je velmi efektivně i tvořit. Pokud ateliéry zaimplementují tyto nástroje, zbaví se poměrně velké zátěže a budou se moct soustředit na další více kreativní aspekty tvorby. I naše marketingová agentura využívá nástroje automatizace, abychom mohli věnovat více času vám, našim klientům. Čas je nejdražší komodita a efektivní propojení zaměstnanců a jejich dovedností díky těmto technologiím povede k rozvoji nových business plánů a poptávce po nových zkušenostech.

S využitím Architecturelab

Mohlo by vás zajímat

Rozhovory s architekty na IDEAMAG.CZ

Michal Kunc – architekt
Barbora Kopečná – architektka
Luděk Rýzner – architekt
Marek Deyl – architekt a designér

Chcete také publikovat na IDEAMAG.CZ?

Zajímá vás kvalitní obsah, kterým oslovujeme zajímavou cílovou skupinu, především v B2B marketingu?
Napište nám a pojďme se potkat. Umíme připravit tematický článek nebo rozhovor i pro vás.