Do nového videopodcastu ARCHIZOOMING si Radek Váňa zve úspěšné architekty, designéry a umělce a ptá se jich na cestu k úspěchu. Každá cesta je jiná a každý architekt nebo designér nahlíží na marketing a PR jinak: někteří ho nesnášejí, jiní s vlastní propagací pracují velmi šikovně a většina? Z našich zkušeností víme, že většina architektů vlastní marketing příliš neřeší.

Ve videopodcastu ARCHIZOOMING se soustředíme na konkrétní postupy, zkušenosti, nápady, ale i faily českých architektů a designérů. Ptáme se jich, kde v jejich kariéře přišel bod zlomu, který je posunul dál. Kde udělali chybu, která je zabrzdila nebo i sejmula. Jaké používají postupy a co jim v propagaci vlastní značky funguje. Podcast vydáváme na portálu ARCHIZOOM a pak také na YouTube, Spotify a Apple Podcast.

Ferdinand Leffler z Atelieru Flera

Do prvního dílu přijal naše pozvání Ferdinand Leffler, zakladatel Atelieru Flera, který navrhuje zahradní architekturu. Jestli někdo v českých zahradách a jejich navrhování utekl celému pelotonu, pak je to Ferdinand Leffler a jeho Flera. Natáčí videa, má vlastní televizní pořad, vydává knihy o zahradách a přednáší. Jeho tým dnes čítá několik desítek lidí a na poli zahradní architektury je Atelier Flera hodně viditelný.

Jak to dělá? Jaké marketingové postupy používá? Jaká sociální síť mu přináší nové zakázky? Nejen o tom jsme si povídali v první videu ARCHIZOOMING. Podcast na našem kanálu vidělo přes 3500 diváků, na Ferdinandově kanálu flera TV pak dalších 4500 lidí, na Spotify a Apple Podcast pak má dosud tento podcast dalších několik tisíc poslechů.

Poslechovovost: cca 10 000 poslechů na všech platformách za 1 měsíc
Webová stránka hosta: www.flera.cz

Pasta Oner: malíř, autor graffiti a výtvarník

Pasta Oner  se coby tvůrčí osobnost v posledních letech profiluje v mezích klasických nezávislých i veřejných galerijních provozů, ve kterých snoubí a zároveň i překračuje klasické žánrové kategorie pop-artu a cartoon estetiky.
Přesto, že se v jádru své práce dotýká principů „postprodukce“, tvorba je rozdílná proti aktuálním dominantním proudům post-konceptuálních strategií ve výtvarném umění; středobodem Pastovy tvorby je akrylová malba a vytváření závěsných obrazů, stejně tak jako navrhování prostorových objektů, plastik, instalací a realizace muralů (mural art), tj. velkoformátových maleb ve veřejném prostoru.

Poslechovovost: 500 poslechů na všech platformách za 1. den
Webová stránka hosta: www.pastaoner.cz

Jak natáčíme podcasty

Tím, že máme vlastní podcastové studio v Praze 6, přímo v našich prostorách na Závěrce, máme velkou flexibilitu zvát si hosty podle jejich časových možností. Technické zázemí i klid na práci nám umožňují natáčet podcasty kdykoliv je potřeba. Vznikají tak u nás jak podcasty pro časopisy ARCHIZOOM a Facility Management Journal, tak pro další klienty.

Studio Idealab

Vlastní podcastové studio na Břevnově nám umožňuje rychle a flexibilně reagovat: když máme zajímavého hosta, on má čas přijít na interview, máme natočeno v podstatě hned… V tom je velká výhoda a podcasty využíváme k tomu, abychom podpořili naše časopisy (ARCHIZOOM i Facility Management Journal) i projekty našich klientů. Celkem ke knize TINY HOUSE vzniklo 14 dílů podcastu MINIMALIST(K)A.

Podcast Minimalist(k)a

B2B podcasty na míru

Chcete vlastní podcast na míru? Od scénáře, přes zajištění hostů, technické zpracování až po online distribuci a kampaň, která dodá vašemu podcastu patřičný ohlas?

Kontaktujte nás a pojďme si popovídat o tom, jak podcast může fungovat ve vašem marketingu.

Článek Podcast ARCHIZOOMING se nejdříve objevil na Idealab.

Jaká největší úskalí a překážky z hlediska marketingu a PR ve vašem centru vnímáte?

V posledních pár letech došlo k poměrně rychlému, a hlavně dynamickému vývoji online nástrojů a kanálů marketingové komunikace. Online se i díky COVID-19 stal po dobu pandemické situace a lock downu hlavním komunikačním kanálem Centra Hi-LASE. Ne všechny aktivity se ovšem do online prostředí dají převést, a ne všichni jsou připraveni na využívání potřebných programů a aplikací. Tady se dostáváme k otázce financí spojených s marketingem a PR, která je pravděpodobně ve všech vědeckých institucích podobná. Ačkoliv je
popularizace vědy důležitá, primární je výzkum, který je financován z vědeckých projektů a grantů, přičemž ne vždy se s náklady na marketing počítá. To se týká většinou menších nebo krátkodobějších projektů, kdy v rozpočtu chybí položka pro marketingové výdaje, jako jsou například výdaje spojené s tvorbou vizuální identity a následným promem projektu.

Proč tomu tak je?

Z mého pohledu zde dochází ke střetu zajetých, historických procesů a řekněme starého vnímání PR a jeho aktivit s novými potřebami popularizace vědy a s tím související změnou marketingové a komunikační strategie. To, co stačilo dříve, již nestačí. Dnešní doba je dobou digitálního marketingu. Je kladen velký důraz na obsahový marketing, webové stránky, video a email marketing a vhodnou formu brandingu. Využívání SEM (SEO, PPC) a SMN je denním chlebem všech „markeťáků a píáristů“. Pro vhodný způsob komercializace produktů je
pravidelná online kampaň téměř nutností.

Jsou vědecké instituce připraveny na digitální marketing a s ním spojené náklady i z hlediska rozpočtů?

Pokud mají být vědecké úspěchy a nové produkty zaznamenány širokou i odbornou veřejností, je třeba tomu komunikační mix přizpůsobit. To se z hlediska PR a marketingových oddělení děje, nicméně strůjci budgetu při jeho plánování „jedou pořád ještě podle dříve vyjetých kolejí“ a marketingové náklady do rozpočtů nezahrnují, nebo je zahrnou v minimální výši, která neodpovídá dnešní realitě. Dalším důvodem je samotné vědecké prostředí, kdy mnoho vědců včetně vedoucích pracovníků moderní online komunikační nástroje nemá rádo a necítí potřebu, aby informace o výsledcích experimentů nebo články a publikace byly promovány například i na sociálních sítích. Na druhou lze do jisté míry využívat free nástroje, a je to cesta, kterou lze po nějakou dobu jít. Ale pak přijde okamžik, kdy už to z nějakého důvodu nestačí a investice je nutná.

Můžete uvést konkrétní příklady, kdy vám marketing a PR přineslo konkrétní užitek?

V průběhu roku se nám díky aktivnímu přístupu k sociálním sítím, podařilo zvýšit povědomí o Centru HiLASE, nejen z hlediska popularizace vědy a úspěchů našich vědeckých týmů, ale i z hlediska HR marketingu a employer brandingu. S tím souvisí i velký nárůst počtu followerů na našich profilech, stejně tak i vyšší zájem o vědecké pozice. Dalším úspěchem bylo zavedení CRM a rozesílkového systému. Pravidelně tak prostřednictvím HiLASE News informujeme vybrané cílové skupiny o novinkách, vědeckých úspěších, publikacích, eventech a dění v našem centru. Za zásadní úspěch považuji rozvoj našich webových stránek, které jsou nyní připraveny nejen na B2C ale i B2B komunikaci. Jsou obohaceny o důležité sekce a informace jak pro odbornou a širokou veřejnost, tak i pro rozvoj komerční a vědecké spolupráce.

Jak ve vašem centru postupujete v oblasti PR a marketingu? Máte dedikované zdroje na tyto aktivity?

Jak jsem již naznačila, přímo dedikované zdroje tzv. marketingový budget nemáme. Přála bych si, abychom měli pro PR a marketing samostatný rozpočet, ze kterého bychom mohli čerpat finanční zdroje nejen například na různé akce pro veřejnost, ale i pro online kampaně, SEO, PPC, web development, reklamní předměty nebo pořízení potřebných zařízení. Pokud je v rozpočtu projektu položka související s marketingovými výdaji, je náklad čerpán odtud. Samozřejmě je třeba brát v úvahu i samotné atributy projektu – dobu trvání, lokální/mezinárodní, zaměření, rozfázování, povinnou publicitu apod.

Jak vnímáte roli sociálních sítí a prezentace zde s ohledem na aktivity a výzkum vašeho ústavu?

Asi jako každý ústav, i my máme vytvořenou strategii pro sociální sítě, kterou aplikujeme v rámci našich profilů. Z hlediska komunikace vědeckých výsledků a komercializace produktů a služeb je pro nás nejvíce relevantní LinkedIn. Naleznete nás i na Twitteru, Facebooku a zkoušíme Instagram. Myslím si, že i pro vědu platí ono známé „kdo není na sociálech, jako by nebyl“. Jen je třeba myslet na způsob komunikace, cílovou skupinu, relevantní obsah a správné načasování.

Ve srovnání s jinými obdobnými institucemi si vedete jak? Kde vidíte největší prostor pro zlepšení?

Doteď jsem povídala o externí komunikaci, nicméně důležitá je i ta interní. Prostor pro zlepšení a zároveň i výzvou je vývoj a implementace intranetu, který jiné ústavy v rámci AV ČR již mají. Vzhledem k velikosti a počtu zaměstnanců Centra HiLASE, je na čase, abychom měli společný virtuální prostor, kde všichni naleznou důležité informace na jednom místě.

Jak využíváte podpor SIC a dalších podobných institucí ve vztahu k vašemu ústavu?

Letos jsme byli úspěšní ve středočeském programu Kreativní vouchery pro výzkumné organizace. V rámci projektu “Zkvalitnění komunikace a marketingu v Centru HiLASE s cílem lepší publicity a komercializace” došlo k radikálním změnám na našich webových stránkách. Byly doprogramovány zbrusu nové sekce pro produkty, publikace, patenty, historické milníky včetně aktivních prvků a zcela nových funkcionalit. Pro zatraktivnění informací pro potenciální zájemce o zaměstnání, došlo k podstatné změně podstránky Lidé, do které byla implementována
organizační struktura Centra HiLASE včetně napojení na databázi kontaktů nebo úprava části Benefity. Pro zvýšení publicity a představení Centra HiLASE jsme vytvořili virtuální video prohlídku. V době COVID-19 a s ním souvisejících hygienických nařízení tak dáváme možnost “nahlédnout” do Centra HiLASE těm, kteří se k nám z těchto či jiných důvodů (vzdálenost, čas apod.) nemohou přijet podívat. Jsem vděčná za možnost tohoto druhu finanční podpory, bez které by update webu v tak velkém rozsahu, stejně tak ani natočení virtuální video prohlídky nebylo možné. Kontinuální rozvoj webových stránek je právě jednou z položek, která by v marketingovém rozpočtu neměla chybět.

Zahrnujete marketingové výdaje do rozpočtů vašich projektů? V jaké výši?

Jak jsem již zmiňovala, vždy záleží na konkrétním projektu a způsobu jeho financování. Pokud jsou marketingové náklady v rozpočtu zaneseny, jedná se téměř vždy o částky pro pokrytí těch nejzákladnějších PR aktivit a odrážejí se v nepřímých nákladech projektu. Zároveň je třeba říci, že u všech projektů a grantů, nejen u těch velkých a mezinárodních, je po příjemcích dotací požadovaná tzv. povinná publicita. Ta je součástí smlouvy a má jasně definované body, které je třeba splnit a následně doložit. Obecně řečeno, jakákoliv publicita projektu by měla být především v zájmu výzkumné instituce samotné, vždyť správně cílená propagace výsledků např. evropského projektu, může přilákat zajímavé investory, usnadnit získání dalšího projektu nebo třeba zprostředkovat přizvání do nových mezinárodních kolaborativních projektů. Z hlediska dopadu na employer branding se pak jedná o zvýšený zájem kvalitních studentů a postdoktorandů o vypsané vědecké pozice.

Z toho, co říkáte je patrné, že marketing si děláte interně, považujete to za efektivní? Pomýšlíte někdy na externí řešení?

Z mého pohledu, musí být každý „markeťák“ něco jako brouk Pytlík, a to zejména ve vědecké instituci. Každý z nás by se měl orientovat alespoň částečně v online i offline. V našem týmu jsme tak všichni z části „píáristé“, redaktoři, „kopíci“, „evenťáci“, grafici, překladatelé, specialisté na sociální sítě, webaři, kameramani a fotografové. Naše znalosti a dovednosti se krásně doplňují a v této chvíli jsou dostačující pro komplexní fungovaní PR a marketingu Centra HiLASE. Zároveň se dá říci, že díky tomu také společně rosteme a rozšiřujeme naše hard
i soft skills. Z pohledu objemu aktivit zatím necítím potřebu pomoci externí marketingové agentury.

Znáte ze zahraničí z vašeho oboru nějaké zajímavé příklady, kdy marketing a PR pomáhají dané pracoviště zviditelnit?

Ze zahraniční se mi líbí aktivity a kampaně, které vede Dave MacLellan z AILU, a to zejména na LinkedInu. Krásně pracuje s followery, efektivně využívá možností LiN a zajímavě informuje o aktivitách AILU v oborových skupinách. Inspirující je pro mě i Carlos Lee z EPIC a způsob, jakým promuje eventy. Obecně si myslím, že za zviditelněním jakéhokoliv pracoviště nebo firmy stojí nejen PR a marketing, ale i řekněme souznění, spokojenost, loajalita a aktivita vědců a ostatních kolegů. Pokud všichni vidí a znají společnou strategii a cíl, táhnou za jeden provaz, využívají word of mouth, sdílení na sociálních sítích apod., popularita zákonitě roste. Jak se říká, největším kapitálem a zároveň i konkurenční výhodou každé firmy jsou lidé. A já dodávám, že spokojený zaměstnanec udělá mnohem větší a efektivnější promo, než například neosobní nabídka služeb zaslaná e-mailem, která je vnímána jako spam.

Jak pak tyto aktivity fungují v konkurenčním boji o grantové a projektové finance?

Vliv marketingových a PR aktivit v rámci konkurenčního boje o grantové a projektové finance je v dnešní době považován za zásadní. To dokládá i fakt, že šíření, propagace a využívání výsledků je jedním ze stěžejních témat dotační politiky evropského rámcového programu Horizont Evropa (#HorizonEU). Jako jeden ze způsobů měření dopadu vědy na společnost, vědeckou obec a průmysl je využíván aktivní monitoring. Nově je tak podmínkou pro přidělení dotace i vypracování Plánu šíření, propagace a využití výsledků. Pokud bych si mohla zavěštit z křišťálové koule, tak kvalitní PR a marketing bude mít jednu z hlavních rolí při žádostech o grantové a projektové finance. Pokud výzkumné ústavy a instituce nebudou dostatečně aktivní v rámci popularizace projektů a vědeckých výsledků, jejich šance na získání financí budou klesat, stejně tak jako bude klesat i zájem potenciálních investorů či partnerů pro nově vznikající vědecké či komerční projekty.

Centrum HiLASE

Špičkové výzkumné centrum, jež propojuje excelentní vědecké výsledky s požadavky průmyslu, a tím poskytuje inovativní laserové technologie a řešení přinášející přímý užitek pro ekonomiku i společnost. Centrum HiLASE je součástí Fyzikálního ústavu AV ČR, největšího ústavu Akademie věd České republiky, jehož program zahrnuje fyziku elementárních částic, kondenzovaných systémů a pevných látek, optiku a fyziku plazmatu.

Článek Rozhovor: Marie Thunová se nejdříve objevil na Idealab.

Seriál Architekti kanceláří

V kancelářích trávíme obrovskou část svého pracovního života. Kanceláře se staly součástí moderní architektury i svébytným interiérovým tématem. Radek Váňa zve ty nejúspěšnější české architekty kanceláří a ptá se jich, jak uvažují o kancelářském interiéru. Jak ho navrhují? Pro koho? Kdy kancelář funguje a kdy naopak ne? Nejzajímavější české kancelářské interiéry pohledem jejich autorů. To je seriál ARCHITEKTI KANCELÁŘÍ.

Partnerem série je Tarkett (www.tarkett.cz), dodavatel inovativních podlahových řešení.

Hosté seriálu Architekti kanceláří

Roman Vrtiška a Vladimír Žák se potkali již při studiu na VŠUP, kde započali svoji spolupráci. Dohromady také absolvovali stáž na Alvar Aalto univerzitě v Helsinkách, kde byla jejich práce několikrát oceněna. Po absolvování studia na VŠUP v Praze se stali součástí nastupující svěží generace českých designérů vyznačující se širokou škálou zájmů a profesionálním přístupem k práci. Od té doby se řadí mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se převážně projektům z oblasti architektury, interiérů a produktového designu. Jejich nejznámější realizací kancelářských interiérů byly v roce 2016 prostory firmy Avast v Praze, následovaly showroomy pro společnost Boca, U1, RIM nebo Lasvit. Od roku 2016 vedou Ateliér designu nábytku a interiéru (D2) na pražské Vysoké škole umělecko-průmyslové.
Jejich tvorbu si prohlédněte na www.vrtiskazak.com

Práce studia Vrtiška Žák

[modula id=“12020″]

ARCHIZOOM.CZ

Publikuje kvalitní architekturu. Redaktoři ARCHIZOOM mluví s lidmi okolo ní. Píší, fotí a natáčí videa, jako je toto. A původní obsah sdílí na www.archizoom.cz.

Obsah pro vydavatele připravují také lidé z týmu Idealab, kteří mají dlouholeté zkušenosti s marketingem, analýzami trhu, budováním značek a PR.

Sledujte ARCHIZOOM.CZ na FACEBOOKU: www.facebook.com/archizoom.cz
Sledujte ARCHIZOOM.CZ na LINKEDIN: www.linkedin.com/company/Archizoom
Sledujte ARCHIZOOM.CZ na PINTERESTU: https://cz.pinterest.com/archizoom

Rubriky ARCHIZOOM

Rozhovory: www.archizoom.cz/kategorie/rozhovor
Domy: www.archizoom.cz/kategorie/domy
Interiér: www.archizoom.cz/kategorie/interier
Art: www.archizoom.cz/kategorie/art
Video: www.archizoom.cz/kategorie/video
Business & architektura: www.archizoom.cz/kategorie/business-architektura
Informace: www.archizoom.cz/kategorie/informace
Redakce ARCHIZOOM: www.archizoom.cz/tym-archizoom
Přidejte svůj dům, interiér nebo realizaci na ARCHIZOOM na www.archizoom.cz/boarding

O seriálu ARCHITEKTI KANCELÁŘÍ

Autor tohoto podcastu o architektuře je Radek Váňa. Chcete se s námi potkat a zjistit více? Chcete být hostem našeho pořadu? Napište Radkovi na radek@idealab.cz.

Viděli jste náš obsah na LinkedIn?

– Návod, jak psát na LinkedIn
– LinkedIn a jeho využití v kreativních profesích
– Jak správně založit profil na LinkedIn

Další rozhovory s architekty

DDAANN
Štěpán Abt – Ďuro Smoleň – architekti
Pavel Ullmann a Josef Klika – architekti
Barbora Léblová – architektka
Gabriela Kaprálová – architektka
Barbora Mluvková – architektka
Luděk Rýzner – architekt
Marek Deyl – architekt a designér
Jan Bastař – zakladatel cre8
Pasta Oner – umělec

Mohlo by vás zajímat
Videa a podcasty o architektuře a designu

Článek Architekti Vrtiška a Žák o kancelářích se nejdříve objevil na Idealab.